Filip Korbel: 90% zákazníků virtualizovaných desktopů neopouští MS Windows

David Šmehlík, 21.07.2009, 02:34, 10,310 přečtení

Filip Korbel

Pozice: spolumajitel Stickfish, s.r.o., AbcLinuxu.cz, 64bit.cz, ITBiz.cz, RayDesk
Profil: LinkedIn, Facebook, Twitter

Filip Korbel je majoritním vlastníkem společnosti Stickfish, s.r.o., provozovatele specializovaných IT serverů AbcLinuxu.cz a ITBiz.cz. Kromě toho provozuje internetový obchod 64bit.cz, který je jedním z největších autorizovaných dealerů společnosti Sun Microsystems v oblasti serverů a výpočetní techniky v ČR.

Stickfish – o businessu

Stickfish je primárně dodavatelem technologických řešení a virtualizace desktopů (řešení Raydesk). Filip Korbel je v současné době jednatelem firmy a má na starosti Business Development. Pod hlavičkou Stickfish fungují všechny zde probírané projekty.

Jaký je obrat celé skupiny Stickfish?

Za rok 2008 jsme měli obrat 27 milionů korun. Udržujeme každoroční růst o 20–30%.

Která část vašeho businessu generuje největší procentuální hodnotu z tohoto obratu?

Pokud vezmeme přidanou hodnotu, tedy opravdu nějakou marži, jsou to dodávky našeho vlastního řešení Raydesk, což je virtualizovaný desktop, který dodáváme v dnešním roce výrazně více klientům než kdykoliv předtím.

Takže krize se na nákupu tenkých klientů a využití virtualizace neprojevila?

Záleží na tom, na jaké časové období se ptáte. První tři měsíce r.2009 jsem měl slzy v očích jako každý, ale v dubnu se to úplně celé otočilo a byli jsme tak přesyceni poptávkou a realizacemi, speciálně právě v oblasti tenkých klientů a virtualizace desktopů, že jsme nevěděli, co dřív. Díky tomu jsme byli od 1.7. nuceni posílit tým o další dva lidi a momentálně máme přeplněný plán prvního půl roku o dvacet procent. Cíl, který jsme si dali, tzn. dostat se na nějakých 32–33 milionů obratu, se nám nejspíš povede splnit.

Kde tedy vzniká ten obrat jako takový?

Prodej vlastních výrobků nebo vlastních produktů nečiní to největší číslo v obratu, největší číslo je v prodeji sunovských technologií. Dva roky po sobě jsme byli „partnerem roku v oblasti x86 systémů“ Sun Microsystems a DNSit/Arrow (Soft-tronik). Jinými slovy jsme „přešoupali“ nejvíc boxů v republice (porovnáváno mezi sunovskými partnery). Za rok 2008 jsme dodali 134 serverů, 193 virtuálních desktopů, 104 licencí WMware a 7 storage systémů apod.

Raydesk

Raydesk nabízí řešení tenkých klientů.

Poskytujete řešení virtualizovaného desktopu pro klienty. Co takové řešení nabízí jiného než standardní vzdálený boot a podobné technologie, které tu jsou už léta?

Základní rozdíl mezi Raydeskem a VDI (virtual desktop infrastructure, pozn. red.), které má dneska VMware, Sun, Citrix i Microsoft, je v tom, že při virtualizaci desktopu klasickou cestou spouštíte desktopy nebo operační systémy pro celou společnost třeba tisíckrát. Pro každého uživatele ho spustíte jednou. Máte tam managementy nebo templaty, abyste je dal do různých profilů a skupin a staral se o jejich aplikace a užívání.

Raydesk funguje tak, že desktop se spustí pouze jednou, ale v několika, třeba tisících instancích. To znamená, že jedním desktopem obsloužíme tisíc uživatelů a ne že obsloužíme tisíci desktopy tisíc uživatelů. Navíc minimalizuje systémové požadavky na svůj provoz, protože veškeré knihovny, které spouštíme pro uživatele, jsou spuštěné jednou – tím šetříme procesorový čas a paměť. Veškerý výpočetní výkon se odehrává na straně serveru a jednoho desktopu.

Nepotřebujeme ani vzdálený boot, je nutné pouze dopravit desktop ve formě X11 protokolu nebo RDP/ICA na tenkého klienta nebo PC. Takže můžeme mít mix prostředí, kdy ve firmě jsou PC, která ještě nejsou odepsaná, ale zároveň nasazujeme tenké klienty nebo virtuální desktopové jednotky.

Jak v tom případě fungují práva uživatelů?

Raydesk je omezuje velmi zásadně v tom směru, že zaměstnavatel nebo správce uživatelů jim poskytne pouze ty aplikace, které smějí a mají používat. Také nemá žádné nastavení plochy, síťových prvků či rozlišení, prostě ubíráme starost adminům, protože uživatelé nemůžou nijak zasahovat do běhu svého pracovního nástroje a soustředí se jen na svou práci..

Není to leckdy na škodu, limitovat uživatele v používání vlastního pracovního počítače?

Limitovat uživatele či zaměstnance na práci rozhodně škoda není. Je to spíše nutnost. Je to politický problém, stejně jako nasazování VDI od VMware nebo od Citrixu. Můžete narazit, jako se nám to stalo u jedné velké stavební firmy, na odbory. Ty když zjistí, že jste jim vzali jejich DVD vypalovačky, MP3 a videa na noteboocích IBM za 60.000 Kč, vzbouří se a řeknou, že virtualizované desktopy nechtějí, nebo se nebude pracovat.

To je politický problém a záleží na síle IT a managementu a celého vedení, jak moc chce ušetřit prostředky za provoz IT a jak moc chce dohlížet na bezpečnost používání desktopů. Největší hrozbou dnes není rostucí účet za energii, ale to, že si všichni stahují MP3, nosí na flashkách videa, na firemních serverech se válí nelegální obsahy, které v případě kontroly od OSA nebo BSA znamenají obrovskou pokutu pro společnost. A ta nepůjde za zaměstnanci, ta půjde za jednatelem a prokuristou společnosti, kteří ji řídí – no a v konečné fázi to dopadne na hlavu IT managera, který se o to měl postarat.

Ale vaše řešení postrádá smysl ve chvíli, kdy zaměstnanci musí být mobilní.

Není to tak. Toto řešení je nasazované i na mobilní zařízení, jako jsou notebooky nebo vzdálená krajská pracoviště. Jsme schopní dopravit uživateli desktop na notebook třeba do Kuala Lumpuru. Mezi naše zákazníky patří třeba ČEPS, Datart nebo Netbox, u kterých se jedná o několik distribuovaných lokalit včetně mobilních pracovníků s notebookem nebo homeworkery doma. Jakéhokoliv uživatele jsme schopni obsloužit z jednoho centra, kde virtualizujeme a kde máme failover aplikací a prostředí.

V porovnání třeba s Citrixem přiznáváme, že naše prostředí je náročnější na šířku pásma. Na druhou stranu, přidaná hodnota v bezpečnosti, o které jsem mluvil, vyrovná náklady na konektivitu nebo dokonce implementaci Citrixu s ICA. Navíc, dneska ceny konektivity, včetně mobilní, klesají takovým způsobem, že už to ani není oblast, kterou je nutno řešit.

Takže pokud uživatel z jakéhokoli důvodu nemůže být online, co se v tu chvíli stane?

Účelem této infrastruktury je zabránit zneužívání techniky nebo neoprávněnému přístupu do sítě. To znamená, že pokud mobilní pracovník nebo vzdálené krajské pracoviště nemůže navázat bezpečné spojení s centrálou VPNkou nebo pronajatým okruhem, neměl by nic dělat a „na nic nesahat“, protože by se připojoval nezabezpečeným způsobem a mohla by vzniknout „bezpečnostní hrozba“. Pokud se mobilní pracovník na notebooku nespojí s centrálou, logicky by neměl používat vnitřní nástroje, ale může pracovat s poštou a s lokálními dokumenty, které později sesynchronizuje. Jako krajní řešení nasazujeme webbased desktop, na kterém jede i naše online demo Raydesku a všechno, co potřebujete, je prohlížeč.

To znamená, že ty systémy stejně musí mít nějaké lokální řešení?

Mobilní pracovníci musí mít lokální operační systém. Není to mobilní tenký klient.

Nenarážíte na problém, že spousta klientských aplikací není stavěná pro Linux?

Přiznám, že 90% zákazníků ve virtualizaci desktopů neopouští svět Microsoft Windows. Dlouhou dobu jsme s produkty Microsoftu nebyli v úplně přátelském vztahu, nicméně asi bychom byli špatní obchodníci, kdybychom se okrádali o tenhle segment trhu. Pro nás je zákazník, který provozuje Microsoft Office nebo jiné aplikace na bázi Microsoft Windows, stejně dobrý jako linuxový nebo unixový.

Většina zákazníků kombinuje aplikace z obou světů, Linuxu a Microsoft Windows. Samozřejmě, pro implementaci Raydesku je jednodušší nasadit linuxové aplikace nebo AS400. Microsoftí aplikace ale mají stejné zastoupení jako linuxové.

Jaké kombinace řešíte nejčastěji?

Nejspíše to bude přechod e-mailových klientů, prohlížečů a aplikací pro IM právě z Microsoftu na Linux z důvodu větší bezpečnosti. Nehrozí zde tolik virů. Zákazník si ponechá Microsoft Office aplikace, ale IM a e-mail, které jsou nejvíc náchylné na bezpečnostní hrozby, přesouvá pod Linux nebo Unix.

Ale Raydesk jako takový je řešení postavené na unixové bázi?

Ano, je unixový. Nám vyhovuje jakýkoli POSIX, to znamená Linux, Solaris, BSD, je nám to vcelku jedno. Je to možná díky tomu, že ta aplikace Raydesku je naprosto minimální (potřebuje pouze dvě pidi knihovny, které si navíc sama instaluje), takže nepotřebuje doinstalovávat velké balíky software a vystačí si s úplným základem na jakémkoli Linuxu nebo Unixu.

Jaké novinky chystáte v následujících týdnech a měsících?

Tou asi největší novinkou bude nová verze Raydesku 2.5, možná až toto půjde online, již bude venku, a aniž bych tady chtěl předjímat vydání tiskové zprávy. Myslím si, že jako jedni z mála na světě budeme mít k dispozici 3D akceleraci pro terminálové řešení. Takže pokud si uživatel bude potřebovat spustit graficky náročnou aplikaci v terminálovém provozu na tenkém klientu, jsme schopní odlehčit procesoru tím, že zapojíme grafickou kartu. V normálním světě virtualizace desktopů je tohle nemožné. 3D akcelerace pracuje přímo pod Raydeskem, takže uživatelé si při instalaci vyberou, jestli budou chtít akcelerovanou grafiku, nebo ne. Je tam spousta dalších výhod, které teď nechci předbíhat, ale verze 2.5 bude opravdu přelomová.

Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Vložte svůj komentář