Jan Řežáb: Operátoři nesmyslně předražují roamingová data

David Šmehlík, 06.02.2009, 14:50, 3,027 přečtení

Jan Řežáb

Projekty: Lokola, VRuce.cz, HungryMobile
Profil: Facebook, Twitterblog

Jan Řežáb aka redboss, podnikatel roku 2005, bývalý majitel společnosti Redboss a herní vývojář.

Rozhovor je druhou částí třídílného cyklu. V minulém díle jsme se věnovali nově spuštěnému vyhledávači LOKOLA, dnes rozebereme lokální mobilní trh a ve třetí části otevřeně představíme důvody konce projektu a firmy Redboss – aneb – jak lze v podnikání jednoduše spadnout z vrcholu až na úplné dno

Jaký je současný stav trhu lokální mobilní reklamy?

V současné době je tady čtyři pět hlavních médií, které poskytují reklamní prostor: Jednak tři hlavní mobilní operátoři (T-Mobile, O2 a Vodafone) a jednak Seznam.cz. Pak je tady ještě několik tzv. off-portálových ploch v řádu milionu impresí, takových firem je tu tak pět, možná šest.

Co se týče zadavatelů – situace je trochu komplikovaná. Hovořil jsem se spoustou brand managerů různých inzerentů nebo s agenturami. Jejich pohled na mobilní reklamu je ještě poněkud skeptický a musí si to nejdříve vyzkoušet.

Celý trh může předpokládat zisky v řádech desítek milionů korun. Padla určitá prohlášení Seznamu, že tento rok trh otočí padesát milionů v mobilní reklamě, ale to je, podle mého názoru, pro letošek až moc optimistický předpoklad. Ale uvidíme, třeba mě to překvapí – nebylo by to poprvé ani naposledy.

Po jakém druhu mobilního obsahu je v tuto chvíli největší poptávka? Nejatraktivnější jsou samozřejmě o melodie, což prokazují všechny statistiky, které mám k dispozici. To ovšem neznamená, že tato část trhu je nejúspěšnější komerčně, naopak. Existuje nepřeberné množství mp3 portálů, z nichž vedou odkazy na zahraniční servery. Uživatelé stahují mp3ky nelegálně a pak si je navzájem posílají přes bluetooth, což samozřejmě OSA není schopná kontrolovat. Dále tady máme YouTube, které už dnes lze konvertovat přímo do mobilu a stahovat jeho obsah.

Asi nejzajímavější případ byl, když jsem byl na jedné mobilně herní konferenci, kam přivedli děti ve věku 10 – 15 let. Moje otázka na tento „panel“ byla, jestli někdy někdo stahoval mobilní obsah nelegálně. Jejich odpověď byla, že v každém případě ne, že si to jen posílají přes Bluetooth, což mě velmi pobavilo.

„Je zde spousta jednotlivých vývojářů pro menší aplikace a ti jsou skvělí.“

Největší komerční úspěch zaznamenávají mobilní hry. Jde o dvěstě tisíc stažení měsíčně. Ve finálních částkách ročních výdělků z her se můžeme dostat až k částce mezi 100 – 200 mil. Kč ve finálních tržbách.

Nemohu bohužel uvést konkrétnější údaje, jsem vázán smlouvami.

Jaká je reálná úspěšnost bluetooth inforeklamy?

Považuji bluetooth inforeklamu za slepou uličku. Bluetooth jako takový je technicky velmi nestabilní kanál. Technologie je z hlediska bluejackingu apod. poněkud nebezpečná a kontroverzní. A hlavně – lidé se bojí na svůj mobil cokoliv přijmout. Ale tím to jen začíná.

Problémová je i adaptace. Uživatel může sice projít kolem Bluetooth stojánku s reklamou, ale nemusí mít zrovna zapnutý bluetooth nebo právě nemá aktivní mobil. Podle průzkumů je většína lidí přes 90 % svého času v tzv. pasivním módu, tj. má mobil v kapse, a když mu požadavekdavek přijmout něco přes Bluetooth, mobil to nijak neoznámí (nepípá apod.), takže se o tom z kapsy nedozvím. Pak se taková reklama samozřejmě zcela míjí účinkem.

Nedávno se v ČR začal prodávat první mobilní telefon s OS Android. Jak vidíš budoucnost tohoto systému?

Android je otevřený systém, má podporu několika výrobců – stejně jako HTC Android může vzniknout SonyEricsson Android, Nokia Android… Proto bych jej nesrovnával s iPhonem, jehož systém bude vždy využívat výhradně Apple, a taky ještě nevyšla očekávaná třetí řada. Android má před sebou rozhodně velkou budoucnost.

Jaká je podle tebe úroveň českých vývojářských studií?

Myslím si, že mají světovou úroveň. Je zde spousta jednotlivých vývojářů pro menší aplikace a ti jsou skvělí. Bohužel pracují jen na, jak bych to řekl, na regionálních zakázkách – v rámci ČR, Slovenska, Maďarska, Polska. Nevzniká tady nic globálního, na trhu chybí hráč, který by uměl vyvíjet něco většího – pro Android, Javu, Symbian. A to je obrovská škoda a věřím, že se to ale do budoucna změní.

Čím to je podle tebe dáno?

Jsme relativně malý trh, stále jsme se ještě nenaučili expandovat a prodávat se do zahraničí.

Čeští programátoři jsou neuvěřitelně šikovní, ale buď odcházejí do zahraničních firem, nebo pracují ve webových studiích.

Schází tady investor, který by řekl: „Dám deset milionů do vývoje pro Android, iPhone a Java aplikací,“ a pro vývojáře by to mělo smysl. Jednoduše řečeno, dokud nejsou finance, nebude ani vývoj.

Která studia vnímáš na globálním trhu jako ta nejkvalitnější?

No, to je docela komplikovaná otázka. Když se bavíme o vývoji aplikací, může jít o hry – tady je to určitě Gameloft, EA a podobní. Co se týče aplikací jako takových, je těžké odpovědět, protože prostě neexistuje leader. Pro každou konkrétní platformu je to jiná firma.

Zřejmě nejúspěšnější a nejčastěji používanou aplikací je Opera Browser a hned po ní následují eBuddy a Fring, což jsou agregátory instant messengerů jako je ICQ, Skype a dalších.

Když jsi mluvil o vývojářích her – jak vidíš budoucnost mobilních multiplayer her? Co jim v tuto chvíli brání v rozvoji?

Brání tomu tři věci: Jednak je to komplikovanost mobilní internetové sítě, v tuto chvíli pořádně neumožňuje realtime hraní – kvůli latenci. Naštěstí se pomalu rozšiřuje 3G síť, která má ping kolem 120 – 150 ms, což alespoň z části umožňuje hrát „onlajnovky“. Neříkám, že je to ideální, ale je to pokrok. Mimochodem, klasickým „tahovkám“ bohatě stačí GPRS.

Nevýhodou je, že člověk většinou hraje hry, když je někde na cestách. Při pohybu se ovšem ping a celá síť zpomalujea hry fungují hůře nebo vůbec.

„Nejmizerněji je na tom, jak jinak, GPRS, je to naprosto nedostačující technologie.“

Změna situace přijde, až bude 3G opravdu rozšířené a k dispozici bude LTE. To se bavíme o nějakých čtyřech pěti letech, ale ani tam nevidím velký posun v pokrytí například cest nebo dálnic.

Druhým důvodem je, že platforem pro mobilní telefony existuje tolik, že je zbytečně složité vytvářet zvlášť pro každou z nich verzi dané hry.

Třetí problém vidím v investorech, já osobně bych do této divize peníze nevkládal, stejný pohled má i mnoho firem. Jde o investice v řádech stovek tisíc až milionůdolarů pro vytvoření takové platformy a spousty her – a samozřejmě nutného marketingu. Ten, kdo by za těchto podmínek chtěl vybudovat hru v několika variacích pro platformy a fungující na současné síti, by musel být opravdu hodně odvážný. Ale těším se, až se taková firma objeví, protože tady opravdu hodně chybí.

Mluvíš o nutném rozvoji broadbandu. Jaká je v tuto chvíli úroveň kvality připojení operátorů v ČR?

Kvalita je přijatelná z hlediska volání a posílání SMS, ale co se týče dat, je dost kolísavá.

Osobně využívám O2 3G, v Praze jsem s ním velmi spokojený, je vidět, že na pokrytí stále pracují – tam, kde nedávno ještě nebylo, se již objevuje. Velmi si chválím technologii HSDPA, je to neuvěřitelně rychlé

Všem třem operátorům bych vytknul podporu EDGE, je pomalé a špatné. Pokrytí je máloa když už někde je, tak nemusí fungovat 100%, ani například nezasahuje kvalitně dovnitř místností tam, kde je hlášeno.

Nejmizerněji je na tom, jak jinak, GPRS, je to naprosto nedostačující technologie. Pokud používáš internetpřes mobil a snažíš se na GPRS načíst 500 kb stránku, což je velikost odpovídající běžnému většímu portálu osekanému o datově velké prvky typu flash, může to trvat i pár minut. To je naprosto neakceptovatelné.

Co si myslíš o kampani Vodafone a jeho půl roku internetu zdarma?

Je to skvělý krok kupředu, dobrý nápad, jak zpopularizovat mobilní internet a ukázat lidem, že se není čeho bát. Osobně doufám, že si na něj lidé za těch šest měsíců zvyknou natolik, že už si službu ponechají.

Jsou zde ale dvě věci, které se mi nelíbí: Myslím si, že druzí dva operátoři měli zareagovat trochu jinak než tří (O2) a jednoměsíční (T-Mobile) kampaní. A že Vodafone měl svou kampaň prodloužit a komunikovat jí trochu jinak.

Kampaň Vodafone byla stavěná tak, že „si vyzkoušíte mobilní připojení,“ ale reálný produkt propagován přímo v ATL nebyl. Nikde nebylo řečeno, že si na mobilu můžete vyhledat jízdní řády apod., neukázali, co opravdu lze na internetu přes mobil dělat – nepředstavili správně množství nových služeb a opravdu možností, které jdou dělat s mobilním telefonem. V tomto dle mého názorukampaň selhala. Vezmi si tu reklamu, kde muž seděl v taxíku a protože se nudil, používal mobilní internet. To mě jako zákazníka nepřesvědčí a po službě netoužím, a to ani, když je zdarma. Neukazuje produkt – to je jediné, co si člověk z reklamy pamatuje.

„Během pár dní v zahraničí prosurfuješ desítky tisíc korun a nemusíš na telefon ani sáhnout.“

I tak ale musím uznat, že téměř milion nových uživatelů mobilního internetu je velký úspěch a Vodafone i přes tohle udělal dobrou práci. Jejich počet se tím zdvojnásobil (z 1,3 milionu na cca 2,2 milionu). Mohlo to být samozřejmě ještě vyšší číslo, ale po bitvě je každý generál.

Zajímá mě, co Vodafone udělá dál, jak bude s těmito zákazníky pracovat.

Co U:fon a česká mobilní síť?

Propadák. Další otázku, prosím (směje se). Nepodařilo se mu v kvalitním měřítku představit síť s dobrým signálem. Mimochodem, jejich signál rušil televizní vysílání, čímž si vysloužili mnoho stížností Českém telekomunikačním úřadě, museli jej proto na některých místech odstranit a zákazníkům přestaly fungovat UFON služby. Hrozné pokrytí, hrozná kvalita, špatné PR. Věřím, že U:fon může uspět, ale pokud ano, čeká jej spousta práce.

Jak to vidíš s cenami roamingu českých operátorů?

Podle mě je dost nefér momentální situace datových roamingů. Když se třeba v Anglii připojíte přes mobil k internetu, můžete s přehledem prosurfovat 10 000 Kč. Rekordní účet, který jsem viděl, činil 340 000 Kč. V těchto situacích zákazníci uplatňují reklamace, z části se jim to daří, z části ne. Všichni naši operátoři jsou globální firmy, nemyslím si, že by byl problém v rámci sítí nastavit přijatelnější ceny za roaming a roaming data.

Je to pro ně totální cash cow, vydělávají z roamingu obrovské peníze a to neuvěřitelně ziskové peníze – a to nejen z dat, ale i z volání. Je škoda, že se tímto zatím více nezabývají regulační úřady Evropské unie trošku víc do hloubky. Ano, existují nějaké eurotarify a tarify 2 000 Kč za 100 MB atd., ale i to je stále neakceptovatelné, drahé a nefunguje to automaticky. Ideální model pro mě je fungování data campingu – tj denní limity, a pokud je člověk překročí, tak se mobil automaticky přepne na dražší data – sám a bez práce.

Dalším problémem je, že iPhone má roaming defaultně zapnutý. Standardem je, že přijedu do zahraničí např. s Nokií a ona mi sama vypne datový tarif a upozorní mě na jakýkoliv požadovaný datový přenos. V mobilech s mobilním internetem tohle byl standard. iPhone neupozorňuje na nic a rovnou na pozadí stahuje např. počasí. Během pár dní v zahraničí prosurfuješ desítky tisíc korun a nemusíš na telefon ani sáhnout.

Pozitivní otázka na závěr: Která mobilní aplikace tě v poslední době nejvíce potěšila?

Agregátor zpráv. Pravidelně na mobilu sleduji zpravodajství, je to příjemné a rychlé.

Na překvapující a výrazně kvalitní službu teprve čekám – až přijde něco, o čem si opravdu řeknu: „Wow, to mi vážně pomohlo, protože to bylo mobilní a okamžitě po ruce.“

Úhel pohledu tvůrců by neměl být: „Jak zkonvertujeme tuhle internetovou službu do mobilu?“ ale „Jak udělat tuto službu na internetu takovou, aby byla zajímavá pro mobilní telefony?“ Na tohle by se měl ptát Seznam, Centrum, iDnes a další. Zahraniční tvůrci dělají automaticky něco navíc – Blackberry aplikaci, iPhone aplikaci… Na českém trhu máme ještě co dohánět.

Další část rozhovoru s Janem Řežábem, tentokrát o Redbossu a Mlivenu, vyjde na 30minut.cz příští týden v pátek.
Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 12

Dero

06.02.2009

Kolik těch částí celkem bude?

Dero

06.02.2009

Inu, neumím pořádně číst. Za hloupou otázku se omlouvám.

David Šmehlík

06.02.2009

Ahoj Dero,

přímo na začátku článku je o tom dokonce informace – části jsou celkem 3.

Robert Glos

06.02.2009

Rozhovor je druhou částí třídílného cyklu. – uvedeno v perexu, ale ted me napada ze ses uz podival sam :-D

Jan Menšík

06.02.2009

Od pana Rezabka bych cekal, ze bude mit alespon zakladni povedomi o autorskem pravu. Jeho: „Uživatelé stahují mp3ky nelegálně“ je v ramci CR zcela nepravdive a smesne. Jestli takto rozumi i ostatnim vecem, moc uspechu jeho obchodnim aktivitam nedavam.

Lubor

06.02.2009

K tomu roamingu zahraničnímu – v zahraničí jsem prosurfoval hodně MB přes O2 a jejich speciální balíček Eurodata za příjemnou cenu. Nějaké možnosti tu tedy jsou.

Grez

06.02.2009

Pěknej rozhovor (jako ostatně skoro vždy :-)), akorát by to možná chtělo trošku korekci (párkrát tam chybí mezera mezi slovama…) ;-)

Randy Hartman

06.02.2009

„iPhone neupozorňuje na nic a rovnou na pozadí stahuje např. počasí. Během pár dní v zahraničí prosurfuješ desítky tisíc korun a nemusíš na telefon ani sáhnout.“

To vůbec není pravda, iPhone má defaultně Data Roaming vypnutý. Když přijedete do zahraničí, nebudou Vám fungovat žádné datové služby. (vyzkoušeno)

Martin Mooz

06.02.2009

Randy Hartman: přesně tak, když jsem jel poprvé s iPhonem do zahraničí, ihned za hranicemi jsem si uvědomil, že musím vypnout připojení k internetu, ale to už bylo vypnuté automaticky.

LN

09.02.2009

„iPhone neupozorňuje na nic a rovnou na pozadí stahuje např. počasí. Během pár dní v zahraničí prosurfuješ desítky tisíc korun a nemusíš na telefon ani sáhnout.“

Nevím jak iPhone, ale u mého WM telefonu to funguje přesně takhle – prostě se bez jakéhokoliv upozornění připojí a stahuje o sto šest. Navíc to ani nejde vypnout jinak než kompletním smazáním datového profilu. (vyzkoušeno)

Solomon

10.02.2009

Dotaz na pana Řežába: Už jste splatil všechny svoje pohledávky?
Nemyslím tím pohledávky společnosti Lokola, ale pohledávky VŠECH vašich společností.

František

12.02.2009

To Solomon: snad závazky, ne?

Vložte svůj komentář