Lenka Urbanová: Kdo chce dělat komunitu, musí mít rád lidi

Marie Grafová, 07.09.2009, 21:23, 14,250 přečtení

Lenka Urbanová

4 roky studovala angličtinu na FF UK
1985 – 1991: pracovala s dětmi v počítačovém kroužku
1991 – dosud: spolumajitelka vývojářské firmy
2003 – dosud: komunitní manažer v nejrůznějších projektech

Lenka Urbanová vede několik komunit a moderuje několik diskusních fór, v některých dělá moderátorského supervizora. Vede provozně českou Google User Group a komunitu učitelů pro Výzkumný ústav pedagogický. Dělá odborného garanta pro e-learningové a jiné vzdělávací a obecně prospěšné projekty.

Profil: LinkedIn, Facebook

“Ajťákům dělám selský mozek.“

Jsi humanitně zaměřený člověk, jak ses dostala k „ajťákům“?

Jako lingvistka vlastně v počítačové firmě nemám co dělat. Vždycky říkám, že tam dělám selský mozek. Kluci (programátoři, pozn. red.) potřebují pomáhat psát dokumentaci, komunikovat s klienty atd., to dělám já. Mezi ajťáky je mi dobře, rozumím jim, chápu jejich přemýšlení. Zároveň přináším jiný pohled na věc, zlidšťuju to.

Abych odpověděla na otázku: pracovala jsem s dětmi v počítačovém kroužku a po převratu se mi naskytla možnost založit firmu. Lidi o mně říkají, že jsem ajťák, ale já se jím určitě necítím.

Kudy vedla cesta k vedení online komunit?

Jedno občanské sdružení z Kladna, které dělá vzdělávací projekty pro učitele, mě požádalo, jestli bych jim nedělala takový mezičlánek nebo spíš „tlumočníka“ mezi nimi a ajťáky. Nejdřív jsme vytvářeli učitelský portál, ale potom jsme postupně přešli k interaktivním webům, které nám pomáhaly řídit projekty nebo sdružovat lidi, aby mohli spolupracovat (například na metodikách do školy). Tím jsem se dostala k virtuální spolupráci na internetu.

Pak jsem se seznámila s Danielem Francem a ten mě vzal do několika vysloveně komunitních projektů.

Google User Group

GUG.cz je otevřené společenství pro uživatele Google aplikací.

Součástí GUG je diskusní fórum, blog, odborné články. Pořádá pravidelná setkání doplněná přednáškami, zaměřenými převážně na IT a vývojáře, a online dílny. Podporuje povědomí o Google aplikacích mezi laickou veřejností, například i mezi učiteli. Spolupracuje s vývojáři a firmami, které programují pro Google prostředí, i s Googlem samotným.

GUG.cz vznikl na podzim při setkání vývojářů, do tichého startu přešel v květnu 2008 a od září 2008 již běží „naostro“. Spoluzaložily jej společnosti UNISONA Studio a Skilldrive.

Lenka Urbanová má v GUG.cz na starosti procesní řízení. Koordinuje práci týmu tak, aby společenství plnilo svou strategii a aby všechno běželo tak jak má.

Co je podle tebe hlavním posláním GUG?

Google User Group je otevřené společenství pro lidi, kteří používají Google aplikace. Můžou to být prostí uživatelé jako třeba já, můžou to být vývojáři, můžou to být správci sítí ve školách nebo v podnicích nebo kdekoliv jinde. Cílem komunity je sdružovat tyhle lidi tak, aby si navzájem pomáhali, aby sdíleli zkušenosti, aby se dostali k uceleným informacím o tom, co Google aplikace umí, a aby jim bylo pomoženo v případě, že mají nějakou potíž.

Kolik má GUG členů?

To je složité, protože do této komunity se nemusí nikdo registrovat. Kdo přijde na akci nebo chodí do fóra, tak ten tam „je“.

Je GUG ziskový?

Není. Možná v jiné než finanční rovině – tím, že nabíráme zkušenosti a kontakty, ale zisk z toho nemáme žádný zvláštní. Pokryjeme náklady.

Proč se tomu tedy věnuješ?

Ze stejného důvodu, jako spousta lidí v téhle komunitě -proto, že máme rádi Google aplikace a že nás baví tahle práce.

Takže se to dá chápat tak, že nezištně pomáháte ziskové organizaci, propagujete jejich služby a radíte jejich uživatelům, když mají problém.

To spíš ne. Naším záměrem není vysloveně propagovat Google aplikace, spíš pomáhat lidem v práci s nimi a vytvářet společenství lidí, které propojuje tenhle společný zájem.

Ostatně Google nám pomáhá taky, v tom, co potřebujeme dělat. Ono to až tak nezištně není, protože od nich máme opravdu hodně podpory. Půjčují nám třeba přednášející pro naše setkání, obracíme se na ně s dotazy a také nám vytvořili prostředí, ve kterém fungujeme, teď myslím hlavně diskuzní fóra. S akcemi nám zase pomáhají naši partneři. Náklady nějak pokrýt musíme.

Který z „půjčených“ přednášejících tě v poslední době zaujal?

Abych pravdu řekla, tak jsem zdaleka na všechny přednášky nechodila, protože byly ajťácké, vývojářské, takže mě tak netáhly. Ale kdo mě zaujal, to byl Chewy Trewhella, velmi charismatický člověk. 1.října 2009 u nás bude znova. Jeho témata jsou přístupná i lidem nevývojářským. Tentokrát bude mluvit o Google Social, takže zase o propojování lidí a o sociální stránce na internetu a v Google aplikacích.

Lokální GUGy

Říkala jsi, že „teď na podzim se do toho pořádně opřete“ – co nového chystáte?

Plánujeme proniknout po republice do měst a zakládat tam lokální GUGy.

To znamená, že třeba v každém okresním městě byste měli „centrálu“?

Je to jednodušší. V nějakém mimopražském, třeba okresním, městě si někdo řekne, že by se moc rád potkával osobně s lidmi, kteří taky používají Google aplikace, aby si mohli vyměňovat zkušenosti a vůbec se vídali. Zatím se mohou potkávat jen na přednáškách nebo virtuálně ve fóru, ale rádi bychom jim umožnili osobní kontakt. A aby nemuseli jezdit až do Prahy, kde už setkání probíhají, tak jsme si řekli, že necháme dobrovolníky organizovat setkání v různých jiných místech republiky.

Nedovedu si moc představit, že na taková setkání budou lidé v menších městech chodit.

Já si myslím, že budou. Jsme docela zvědaví, jaká skupina lidí se tam bude pravidelně objevovat. Dokážeme si představit, že tam budou chodit kluci počítačoví, kteří třeba něco programujou. Máme zprávy o tom, že zájem mají i školy, které by tam posílaly své počítačové správce. Když se lidi sejdou, tak je to nakonec příjemné, popovídají si o věcech, o kterých potřebují, a pak i o jiných věcech.

Ono to nebude nic komplikovaného, vysloveně vyzveme, že za určitých podmínek jim pomůžeme se setkávat. Dáme skupinkám prostor u nás na webu, poskytneme i jinou podporu a oni už se budou svolávat sami. My to budeme tak zlehka zdálky ani ne snad řídit, jen na to dohlížet.

Zajímavosti

Kdysi programovala v Paradoxu.

K počítačům (tehdy ještě sálovým) se dostala už na gymnáziu.

Má ráda Facebook, zajímají ji drobnosti, které o sobě ostatní ve statusech sdělují.

Miluje práci na volné noze.

Má výbornou pracovní morálku, ale ve skutečnosti je prý neskutečně lenivá.

Sama se stará o dítě (syn Ondra, 12 let).

Ráda chodí do lesa, dokonce i v noci.

Říká o sobě, že „si ráda zapomáhá“.

“Google aplikace mi vyhovují v tom, že jsou konzistentní.“

Co ty a Google, jak dlouho využíváš jejich aplikace?

Řekla bych, že tak pět let určitě. Kromě vyhledávače, ten už léta páně. Gmail mám asi pět let, já jsem tam byla skoro hned, takže asi tak.

Máš k nim, stejně jako spousta jiných lidí, osobní vztah? Je pro tebe Google lovebrand?

Mívám k věcem osobní vztah často a mám ho i ke Google aplikacím. Navíc mám ráda konzistentní řešení, když mám všechno na jedné hromadě. Od Googlu mi teď vlastně chybí jen myšlenkové mapy, to by mě ještě víc potěšili, a možná sdílený úložný prostor.

Ve všech projektech, na kterých dělám, vždycky Google aplikace úspěšně implementuju. Naučím lidi, jak se s nimi pracuje, a oni zjistí, jaké výhody mají například sdílené dokumenty. I mezi učiteli, pro které pracuju, to má velmi rychlý a dobrý efekt. A mně se s nimi pak líp spolupracuje.

**Existuje podle tebe nějaká skupina lidí, která by měla využívat Google aplikace, protože by jí to usnadnilo život, ale zatím to ještě nedělá? **

Jako první mě okamžitě napadli opět učitelé, tam si myslím, že je pole teprve lehce zorané. Oni počítače nepoužívají tak, jak by mohli, ale za poslední roky se to hodně zlepšilo. Na ně chceme taky cílit a to jak na portále, tak přednáškami a lokálními GUGy.

Sleduješ vývoj nových aplikací, třeba Wave?

Já moc ne, vím jen to, co mi řeknou mí informovaní kolegové. Ale pokaždé se na nové aplikace těším. A na Wave se těším moc – můj kolega ho má a je nadšený, takže mě snadno nakazil.

“Na komunitách mě nejvíce baví vzájemná komunikace.“

Řídíš několik dalších komunitních projektů. Co tě na tom tak baví?

Komunikace s lidmi a vedení lidí k nějakým novým kvalitám. Například v učitelských komunitách vezmu lidi, kteří jsou tím nepolíbení, a přesvědčím je, že můžou úplně klidně fungovat na počítači. Zatím napsali možná pár emailů, ale nikdy si nemysleli, že budou psát někde do fóra. Najednou si zvyknou, že něco můžou dát a něco můžou dostat. Nebo že můžou na něčem spolupracovat. Teď od září chystáme na portále rvp.cz komunitu ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým.

Co na tom baví uživatele?

Zase znova budu mluvit o učitelích – Je úžasné, že přijde od nějakého učitele téma, jiný se k tomu přidá, a oni, ačkoliv se vůbec neznají, se dohodnou, že na tom popracují třeba ve wiki, že to spolu sepíšou. Tohle ty lidi neuvěřitelně povznese, jsou tím úplně uhranutí a my pak dostáváme oslavné maily o tom, jak je to oživilo, jak v to začali věřit, jak je začala znovu víc bavit jejich práce. Teprve když přijdou do komunity, zjistí, že dělají ve škole dobré věci, že je dělají výborně a že můžou způsobit velké dobro tím, když je dají ostatním k dispozici. A že ostatní taky přijdou se svými dobrými věcmi, které dělají ve škole s dětmi oni. A podělí se.

Dočkají se pochvaly a reakce – teď nemyslím kritickou reakci, ale zdravou zpětnou vazbu – a to, co dělají, můžou ještě trošičku vylepšit tím, že získají zkušenosti svých kolegů. Oni jsou z toho nadšení.

Z toho jsem pak nadšená i já.

“Moderátor diskusního fóra musí umět všechno a nic.“

Jaký musí člověk být, aby se mohl starat o online komunitu?

Ten, kdo chce v komunitě fungovat jako „vůdce“, moderátor a facilitátor diskuzí, probublávač témat, propojovač lidí – ten hlavně musí mít rád lidi a věřit tomu, že lidská spolupráce je možná. Protože když v tohle nevěří, tak to v ostatních nevyvolá. Musí mít důvěru v lidskou spolupráci, která plodí vyšší hodnoty a větší kvality.

Proč „mít rád lidi“?

Protože je to neustálá práce s lidmi, kteří vstupují do vzájemných vztahů. Sice online, ale ono to má stejnou dynamiku jako v běžném životě, možná dokonce živější. Často nemá člověk chuť, ale musí vběhnout do komunity a mít dobrou a vstřícnou náladu, být energický a pozitivní. To bývá občas vážně těžké.

Jak moc se musí o uživatele starat?

Tak například nově příchozí do komunit jsou často nejistí. Neví, co se tam bude dít, neví, jestli sami budou schopni tam zafungovat tak, aby se neztrapnili, a neví, jestli mají to, co komunita od nich bude chtít. Stydí se a bojí. Pak občas třeba udělají nějaký kopanec, nebo spíš něco, co oni sami považují za kopanec – já jako moderátor ne, protože vím, že je to běžný začátečnický kiks – a když moderátor umí toho člověka vzít a vysvětlit mu, že to, co udělal, udělal vlastně výborně a že příště by to mohl udělat ještě trošku jinak, dostane ho do té správné pozice. A to je přesně ono.

Byť moderování diskusí vypadá jako práce se skupinou lidí, tak často víc záleží na práci s jednotlivci, které jako moderátor nějakým způsobem opečovávám a dostrkávám k tomu, co si myslím, že oni sami ve skutečnosti chtějí.

Moc nerozumím tomu pojmu „kopanec“. Co vlastně uživatel může udělat špatně z nevědomosti?

On je to kopanec z jeho pohledu. Dost často lidi vystupují tak, že říkají: „Já teda nevím, jestli k tomu můžu něco rozumného říct, spíš si myslím, že ne…“ a začnou něco nesměle prezentovat, tak spíš tohle. Kopanec bylo asi silné slovo.

Nesmělost a obava toho člověka je někdy tak silná, že potom působí ve fóru utlačeně a je třeba mu pomoct.

Často vídám opak…

To jsme zase u učitelů nebo u jiné ne-IT komunity. Ajťácká fóra tohle spíš nemají, ajťák tam přijde a nakopíruje kus kódu, který někam napsal, vysvětlí, že on to bere z nějaké proměnné, zatímco tady to bere z jiné proměnné – trochu přeháním, samozřejmě. Občas lidé zkrátka neví, jak se ve fóru chovat. Snažím se vést skupinu tak, aby nováčka snadno přijala a on aby se snadno naučil všechno jen tím, že bude sledovat ostatní. Ovšem konflikty ve fórech jsou a budou a nejsou triviální.

Jak vypadá pracovní den moderátora fóra?

Nevím, jak to dělají jiní, já když po sobě hodně nešlapu, tak jsem většinou ve fórech večer. Mám hodně fór, kde buď moderuju, nebo tam musím vlézt a podívat se, co tam je nového. Třeba dělám šéfa moderátorů někde, hlídám je a učím a vlastně s nimi formuju komunitu, protože každý moderátor má svoji část a já je potřebuju zase propojovat dohromady.

Každý moderátor to dělá jinak. Já se snažím dopoledne věnovat strategickým věcem, které vyžadují hodně přemýšlení. Návštěva fór je pro mě do značné míry odpočinek, takže tam chodím odpoledne a večer. Může se stát, že mám fóra, která mi jsou až skoro nepříjemná, protože se tam řeší věci, které můžou být i bolavé, tam se snažím chodit ráno. Po večerech mám často skypové hovory s moderátory komunit.

Když to shrneš, co je moderátorskou pracovní náplní?

Pracovní náplní moderátora je vědět, co se v jeho fóru děje. Musí ho přečíst od začátku do konce a stále mít na zřeteli cíl fóra. Jakmile narazí na nějakou nesrovnalost, a ty tam jsou, tak ji musí okamžitě nějak řešit.

Já to dělám tak, že si všechno přečtu, poznačím si, co mě při tom napadlo, a potom to zpětně jdu udělat. Protože kdybych přečetla jen část a rovnou to řešila, tak bych narazila možná někde jinde na jinou souvztažnost k tomu, co už jsem udělala, a třeba by to bylo špatně.

Spousta věcí je „řemeslných“, například když někdo neumí udělat odkaz, tak to po něm předělám a tak dále. Pak jsou ale věci, kde se propojuje řemeslo a psychologie. Musím pochopit záměr pisatele i jeho potřeby. Když se někdo odkloní od tématu, rozdělím vlákno na dvě rozdílná témata, a pokud vím, že se aktuální téma probíralo jinde, propojím ho. Nebo když někdo napíše název tématu velmi povrchně, takže nevystihuje, o co v něm jde, konkretizuji ho. Vybírám také témata, která někdo nakousl a opustil, ale pro ostatní by mohla být zajímavá. K něčemu můžeme přizvat i odborníka, to diskusi hodně pozvedne.

Je to práce s lidmi, ať už s uživateli fór, nebo s moderátory, které mám pod sebou a učím je.

Učíš?

Je zvláštní, že ne každý umí z textu přečíst emoce, naložení toho člověka, a ne každý potom brkne na tu správnou strunu. Tohle je učím. Je to asi ta nejnáročnější část moderátorské práce.

Kdybych se rozhodla, že chci být moderátor, co bych musela být za člověka, co bych musela umět?

Všechno a nic. Musela bys umět s technologií, na které fórum běží – s tím většina lidí problém nemá. Co je náročnější je umět číst mezi řádky, zjistit, co daný člověk vlastně chtěl sdělit, protože to často bývá málo patrné, je k tomu zapotřebí obrovská empatie, sociální cítění, psychologie.

Moderátor musí vědět, odkud kam chce fórum vést, ale zároveň se musí přizpůsobit, protože ve skutečnosti fórum řídí lidi, ne já. Také potřebuje facilitační dovednosti. Třeba umět parafrázovat a na nepřesné vyjádření se nějakou parafrází zeptat, jestli pisatel opravdu myslel to, co já chápu, a tím to vlastně srozumitelněji předhodit ostatním lidem.

Také musí umět shrnout, k čemu fórum došlo. Shrnování, to je docela legrace; když je ve fóru dvacet lidí a čtyřicet příspěvků, strávím třeba hodinu na tom, abych konzistentně sepsala, k čemu se společně došlo. Zaměřuju se při tom nejenom na obsah fóra, na to, co vlastně vymysleli, ale taky abych nezapomněla na nikoho, kdo sdělil něco podstatného. Takže si opravdu vypisuju příspěvky vedle, vyškrtávám si to a pak to sestavuju složitě třeba jen do dvou odstavců i se jmenovitým poděkováním lidem, kteří na tom zapracovali.

Mají česká diskuzní fóra dostatek takových moderátorů?

Nevím, nestačím to sledovat. Diskuzních fór je hodně, komunity k nám vtrhly poměrně intenzivně, diskuzních serverů jsou mraky a občas mě překvapí, že někde to docela pěkně řídí. V dohledné době bychom chtěli udělat komunitu moderátorů. Myslím, že je to čím dál tím víc aktuální, a dělali bychom to velmi rádi.

Když porovnáš diskuzní fóra z dob začátků českého internetu vs. dnes, jsou pořád stejná, nebo se někam posunula?

Nevím, jestli to umím dobře posoudit. Určitě se svým způsobem posunula, protože si na ně lidi zvykli, což je fajn. Dřív mi hodně lidi říkali: „To jako někam něco píšeš? O sobě? Na internetu? Není to divný?“ Myslím si, že obavy něco o sobě říct, poklesly. Zároveň se lidi naučili, co o sobě říkat a co ne, i když s érou Facebooku zase trochu vykvasilo, že nebezpečí tam jsou.

Hlavně teď dominují lidi, kteří na internetu vyrostli, před dvaceti lety jsme se všechno učili za pochodu, oni to mají „v sobě“. Celkově internet jakou součást denního života ovlivňuje myšlení lidí – je tvořivé. Aspoň u mě to tak je, a to nejsem žádný mladý geek.

Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 8

Karel

07.09.2009

Pekny rozhovor Marusko!

Honza

07.09.2009

Kdo chce dělat komunitu, musí mít rád lidi. Treba kanibal.

Marek Prokop

07.09.2009

Velmi zajímavé a poučné. Díky.

Michal Vitásek

08.09.2009

Děkuji za pěkný rozhovor, jsou v něm podněty, které jsou obecně využitelné. Díky.

Jose

12.09.2009

Možná trochu OT ale nevím kam jinam: Co se podělo s ambicemi servru „Našim cílem je každý všední den publikovat jeden rozhovor se zajímavou osobností místní sítě. Představujeme známe tváře z jiného úhlu, hledámé neznámé talenty, kteří stoupají k vrcholu“ – Vím, že tu byly prázdniny ale na to se snad šlo připravit…

Milan Kryl

16.09.2009

Velmi příjemné nahlédnutí do zákulisí, které není vidět ani na první pohled. Takový moderátor je podobná pozice jako administrátor serveru / provozák. Když je vše v pořádku tak o něm není skoro ani slyšet… :)

Robert

17.11.2009

Dobry den, dotaz ohledne google homepage. Uz me stvou ty snahy google furt vnucovat nejake zmeny. V pondeli dopoledne jeste byla moje homepage standartni dle meho rozlozeni s gadgety podle vyberu. Ted, v utery v noci přibyla na leve strane nejaka nevyzadana karta „domů“ a „Chat“. V nastaveni jde vypnout pouze chat, ale nikoli ta karta domu. Jak se to da zrusit, kdyz nepomaha ani funkce obnoveni do predchoziho funkcniho stavu ze vcerejska a porad se mi tam ten zmetek zobrazuje? Jak zabranit googlu mi upravovat hpage bez meho povoleni? Bohuzel to neni frame, abych to bloknul. Zrejme si budu muset nastavit jinou homepage, kdyz se googlu nelibi, ze pouzivam jeho a zneprijemnuje mi zivot. Beru zavadeni novych funkci, ale pouze s mym souhlasem a moznosti vypnuti, jinak je to spam a nezaslouzi slitovani.

Robert

17.11.2009

Sakra ono to dokurvilo i webovy mail !!! Z leve strany jak je ta nevyzadana karta „domu“ zmizely slozky dorucena posta a spol. a jdou otevrit pouze nahore z rolloveru. Vi nekdo jak to vratit do klasickeho funkcniho stavu pred tou zmenou?
jestli to google nevrati, budu pouzivat outlook i pro soukromou postu, nikoli pouze pro firemni jako dosud. Mne google srat zbytecnostma nebude.

Vložte svůj komentář