Marek Prchal: Divnej seš ty!

David Biksadský, 10.02.2009, 17:36, 13,551 přečtení

Marek Prchal

Zaměstnání: I Like This! kreativní ředitel, Sherwood Media kreativní ředitel
Profil: Facebook, LinkedIn, MarekPrchal.cz

Pro zajímavost: s Markem jsem se sešel v podniku RadostFX, kde číšníci častovali hosty nadávkami. Marek si objednal kávu slovy: „Uděláte mi dvojité piccolo? Ale to dobré, ne to, co děláte normálně.“ A asi i tím byl ovlivněn celý rozhovor…

I like this! spustilo nové stránky. Od kreativní agentury bych však čekal něco lepšího.

Lepšího v čem?

Záživnější.

Co si představuješ pod pojmem „záživnější“, co se týče stránek komunikačních agentur?

Např. jsem byl na stránkách agentury, kde byly použité zajímavě stylizované fotky jako ze 60. let.

My máme na našich stránkách pět videí, z nichž většina vznikla pouze pro náš web. To nikdo jiný v ČR nemá. Viděl jsi je?

Ne, jen jsem viděl titulku a šel jsem hned pryč, protože je fakt nudná.

Tak sorry, že to je taková nuda. Na Twitteru někdo napsal, že je to katastrofa. Škoda, že tam takových reakcí nebylo víc. A taky že u toho někde nebyl rovnou odkaz, aby ses dostal na naše stránky. To je dobrá reference. Největší počet nově příchozích jsme měli, když někdo napsal na blog o nějakém našem projektu, že jsme idioti. A koukni se třeba někdy na ta naše videa.

Co tedy bylo cílem?

Chtěli jsme mít jedinečné stránky, které si zapamatuješ a něco prodají. Agentury mají většinou nudný web. Navíc ukazují i reference lidí, kteří už dávno pracují někde jinde. Roky stejné. Stránky agentur jsou si velmi podobné a někdy jsou dost katastrofální. S výjimkou Kaspenu nebo Lemonade. Symbio má články. OK. Víc mě teď nenapadá. Že někomu stránky I like this! připadají úplně debilní – nebo že mu připadají jakékoliv – mě osobně těší, protože kdo by postřehl, že nějaká agentura spustila své nové stránky? To je totálně nezajímavé téma. My jsme se chtěli odlišit od ostatních dvanácti agentur z asociace.biz a padesáti agentur z Asociace komunikačních agentur. Ukázat, v čem jsme jedineční. Prodat to, co umíme nejlépe.

Takže jste vyvolali diskusi ohledně vašeho webu. Prima nápad. Ale za dva měsíce se bude mluvit o něčem jiném a vám zůstanou stejně nudné stránky. V čem je tedy rozdíl? Co prodává I like this!?

Nudný jsi Ty. Stránky ti připadají možná nudné, ale obsahují náhled I like this! na komerční komunikaci na českém internetu a případové studie. Na rozdíl od konkurence neříkáme, že zrovna my máme nejlepšího designera nebo kreativce. To nesnáším – říct o někom, že je nejlepší. Kdo to říká? Kdo to tvrdí? Podle koho je daný člověk nejlepší? Pro jakou věc? Jinak I like this! prodává hlavně zážitkové weby a internetové strategie.

Takže prodáváš to, že jste divní a vaše nápady dráždivé?

Já si divný nepřipadám, ale pro hodně lidí to tam určitě spadá. Klíčové je, že jsme jedineční.

K tomu, co někomu může připadat divné, mám moc hezký příběh. Dlouhodobě pracuji pro ČVUT. Podílel jsem se na kampani Sedm statečných z ČVUT, která běží od října a má za cíl přilákat studenty ze středních škol. Kampaň je koncipovaná „na hraně“ a vyvolala spoustu emocí a otázek, jestli jsme náhodou nepřestřelili. Postavičce zastupující fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou vybuchuje hlava a na klíčovém vizuálu je výbuch atomovky. Já jsem si nikdy nemyslel, že by to bylo příliš. Prostě komunikujeme se středoškoláky, stačí se podívat na film Gympl, na libimseti.cz atd. A minulý týden jsme se dočkali obrovského uznání naší práce. Objevili jsme, že největší konkurent ČVUT, tedy VUT v Brně, začalo opisovat náš copywriting Sedmi statečných. Na jejich stránkách se objevilo, že: „Studium u nich je smažba.“ To je tedy za hranicí toho, co bychom napsali my, a navíc to tam mají s chybou: „Studium na VUT je mažba.“ Tak sorry, ale myslím, že jsme fakt lepší.

Jak se rozhodlo vedení ČVUT. Bude pokračovat ve vašem stylu komunikace?

Podle mne je to jediný možný styl komunikace s touhle cílovou skupinou, pokud chceme někoho opravdu oslovit. Je to výhoda i nevýhoda toho, když jsi v něčem první. To, že tě ostatní kopírují. Že dokážeš hodně lidí pobouřit. Odborná veřejnost se začala ozývat, zda to má ČVUT zapotřebí. Vůbec nechápu to, že někdo řekne, že někdo nemá něco zapotřebí. To mě dokáže vždycky rozhodit. Nějaký herec hraje v reklamě a lidi říkají, že to nemá zapotřebí. Zapotřebí k čemu? Třeba ho to baví. Nebo pro to má svůj důvod. To slovo fakt nemám rád.

Ale stejně, má tedy ČVUT zapotřebí použít daný styl komunikace?

No to tedy má. Už jen kvůli tomu, že maturitní ročníky jsou čím dál tím slabší a konkurence je větší a větší. Budeme tedy pokračovat v podobném stylu, jen jsme se rozhodli změnit formát webové prezentace a chceme jít více cestou sociálních médií. Sedm statečných z ČVUT má svůj profil na YouTube. Během tří měsíců, co kampaň běžela online bez mediální podpory, se na stránky registrovalo přes 5 000 středoškoláků – protože prostě sami chtěli. To přece není málo, to se nepodaří často ani velkým firmám, které do akvizičních kampaní podobného typu nalijí třeba několik milionů.

A jinak používáme nejlepší komunikační kanál, který znám. Není to ani internet, ani tisková inzerce, ani televize. Prostě se sbalíme a jezdíme na místo výskytu cílové skupiny, tedy na střední školy.

Kampaň Sedm statečných byla i na evropské poměry tak nezvyklá a tak nová, že náš požádali o workshop na konferenci EUPRIO, což je asociace PR a marketingových pracovníků evropských vysokých škol. Před námi bude mít workshop třeba viceprezident Nokia nebo profesorka Katrin Androschin, která se zabývá už řadu let brandingem a designem a vyučuje vizuální komunikaci.

V čem se posunula marketingová komunikace?

Tak třeba u maskotů, které teď řeším. Králíček Duracell už dneska nikoho nenadchne. Je to hračka. Bez mimiky, bez příběhu. Kromě výdrže nemá žádnou vlastnost. Vezmi si třeba bobra od ČSOB – je snadno zapamatovatelný. Dnes se maskotům dávají charaktery a povahové rysy. Přiřazujeme jim určité aspekty, ať už pozitivní, nebo negativní. A tím komunikujeme s lidmi a říkáme jim, jací jsme. V ČR znám jen pár dobrých maskotů. Číslo jedna je samozřejmě Béda Trávníček. My jsme dělali pro Sazku maskota věrnostního klubu, kterého vymyslel Lukáš Plíhal. PaySec je geniální. Bobr má skvělý spot, který si zapamatuješ.

A navíc, lidé už nesledují jen na televizi, koukají taky na YouTube. Na internetu viděli stovky skvělých reklam a je o to těžší je nečím oslovit. Támhle viděli skvělý vizuál, jinde zase bezvadného maskota. Geniální spoty. Vidí originály, podle kterých se tady točí kopie. Lidi, který mají internet, bude čím dál těžší oslovit.

Jak vnímáš vaši konkurenci?

Třeba Symbio. Před pár lety jsme si škodolibě procházeli jejich reference. Dneska se už smát nemůžeme a spíše k nim vzhlížíme. Udělali veliké změny a ušli kus cesty. Dokonce se Symbiem spolupracujeme. Třeba copywriting mají na skvělé úrovni. Ten vychytali. Vychytali ho tak dobře, že jim ho někdy píšu i já. Project management je taky na vysoké úrovni. Agenturní procesy jsou dobře nastavené. Lidi jsou fajn.

Není tedy Symbio pouze brandem, jak prodat kreativce z I like this!?

Haha! Ne, vůbec. Každá agentura má jedinečný náhled a produkt. Je to vysoký stupeň analýzy a znalostí internetových prezentací a vědomí, jak je postavit. Já se starám o kvalitu kreativního procesu a také dělám kreativní koncepty. Kolem mě je taková partička lidí, kteří mají specifický styl humoru, což není nic světoborného, mít humor na hraně. Já si to uvědomuju. Ale důležitější je, že každý z nás si buduje background v oborech, ve kterých se snažíme permanentně rozvíjíme. Umění, filosofie, cestování, četba, komunikace, GTD, trendy, internet, komerční komunikace. A navíc je to o stylu. Od toho, jaké nosíme oblečení, až po to, jaké jíme jídlo. Zajímá nás spousta věcí. Obecně styl v životě je důležitý, a v komerčním designu až fatálně.

Co je tedy Symbio?

Symbio je fajn firma.

Je Symbio nějakým způsobem propojeno s I like this!?

To ne. Ty příklady jsem uváděl proto, že občas spolupracuji s různými lidmi na projektech, které mě zajímají. Není to nic trvalejšího. Ale přeji si, aby to bylo co nejčastější, protože to je docela fajn. Do budoucna směřuji snad do pozice nezávislého konzultanta, který bude pracovat na rozvoji značek.

Jací jsou lidé, se kterými spolupracuješ? Podle čeho si je vybíráš?

Jsou to fajn lidi se zkušenostmi. Vyladění. Talentovaní. Částečně umělci. Umělec je, dá se říct, nevypočítatelný a když se mu něco nelíbí, tak to nedělá. A to ani pro prachy. Umí omezit svoji spotřebu a žít jen na tatrankách a špagetách. A dělat si svoje věci. Před tím smekám, protože toho nejsem schopen. Jinak mám okruh fajn lidí, se kterými spolupracuji. Vladimír Strejček, Tomáš Müller, Ondra Novák, Ivan Šikýř, samozřejmě Lukáš Plíhal, Saša Hroncová. No a tohle všechno se koncentruje kolem I like this! a teď samozřejmě i kolem Sherwoodu a hlavně kolem ČVUT.

Zároveň děláš pro Sherwood Media. Mezi jejich práci patří například stránky Anety Langerové nebo stránky Davida Kollera. Co tam máš na starosti?

Stejně jako v I like this!, kreativní ředitel. Právě teď jsem u debat okolo stávající značky a budování značky nové. Což je věc, která mě vzrušuje, dokážu si představit, že dalších deset let budu dělat jenom tohle. Protože to už je skutečná filozofická debata – když se to dělá správně. Kde značku chceme mít, jak bude vypadat. Co o nás bude říkat.

Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 22

Jakub Brabec

10.02.2009

Teda, musím smeknout! Vážně skvělej rozhovor, Marek si získal mé sympatie ;-) nic poutavějšího jsem tu nečetl.

Navíc stránky ILIKETHIS! jsou fakt parádní :-) fotky týmu, co člověk to exot! :-D

[…] článek: 30minut.cz // Marek Prchal: Divnej seš ty! Další články s podobnou tématikou:30mi­nut.cz // Jan Barta: Google legitimizoval doménový […]

Vojtěch Sláma

10.02.2009

Normálně nereaguji, ale kvalita totoho rozhovoru resp. člověka v něm zpovídaného mne od 30minut.cz poměrně odradila. Pokud již zajímavé osobnosti CZ internetu došly, stálo by za to snížit frekvenci vydaných článků, místo zveřejňovat vše. Informací je moc a s takovou by Váš doposud výborný server z mých čtených webů zmizel.

David Klíma

10.02.2009

Naprosto mě to uhranulo! Ten web.. otevřel jsem ho.. a to video mě tak upoutalo že si ten web chci prohlídnout celý :) A že sem už pár webů viděl.

Jirka

10.02.2009

Je clanek dobry nebo spatny?

Jakub Brabec je z clanku nadseny, Vojtech Slama jej odsuzuje. Cim to je?

Kdo je dobry na dalsi rozhovor? Co Radovan?

Martin Kopta

10.02.2009

Mně naopak přijde, že článek chtělo trochu zeditovat (třeba vynechat všecho mezi „Lepší v čem?“ a „Co teda bylo cílem?“ včetně), rozhovor by tím dostal spád a nebyl by ze začátku tak otravnej. Pravopisný chyby mi nevaděj.

Už při kladení otázek bys měl, Davide, vědět, kterým směrem by se měl rozhovor ubírat, a taks měl změnit otázku, když Marek mluví o Symbiu, se kterým nemá IMHO rozhovor vůbec co zajímavého (proč se nedozvíme něco o fungování a zákulisí I like this!?, o Symbiu ať mluvěj lidi ze Symbia). Například místo patlání se v Symbiu bych se zeptal, čím se liší přístup k práci v Symbiu a ILT, nebo jak může Marek zvládnout dělat kreativního ředitele na dvou místech, navíc u potenciální konkurence – buď nedělá kreativního ředitele, jak by měl, anebo maj ty firmy docela problém; taky proč dělá kreativní ředitel melouchy jako copywriter a podobně. Třeba by na to Marek řek něco zajímavýho, co by to osvětlilo. Třeba že ILT a ShW jsou úplně jinak zacílený nebo něco.

Kdybych Marka neznal osobně, asi bych ten rozhovor neměl sílu dočíst. Ale takhle mi přijdou zajímavé ty momenty, kdy Marek osvětluje způsoby své práce. Málokdy mají kreativci tak dobře srovnané myšlenky jako Marek v případě ČVUT. Je za tím cítit spousta promyšlené práce.

Nečekám od každého rozhovoru nějakou bombu, na 30 minutách se mi líbí, že se od lidí dozvím, jak se mají a co dělají. To podle mě úplně stačí. Takže držím palce a těším se na další zpovídání. :-)

Jakub Brabec

10.02.2009

Jirka: Každý pes jiná ves… já jsem člověk co má rád lidi co jdou proti proudu, co jsou drzí, provokativní a kreativní. Zrovna takový Marek je :o)

Ondra

10.02.2009

Fajn.

Je tento pan skutecne internetova osobnost?

Pokud ano, ma 30minut prinaset rozhovory, ktere jsou misty o nicem?

Proc autor nepremyslel u otazek a neptal se na podrobnosti, tak jak to delaji v jinych mediich?

Sláveček

10.02.2009

Děkuji Markovi za příjemné počtení o SYMBIU :)

Rival

10.02.2009

No tak to už je druhý rozhovor o ničem… to už došli osobnosti české internetové scény?

P.S.: Já blázen jsem na ten odkaz na web kliknul, spustila se mi nějaká „dementní hudba“ nebo co, tak jsem to musel hned vypnout…

Janos

10.02.2009

Zajímavý rozhovor, ale souhlasím s Martinem, že bych asi jako čtenář článku rád věděl, jak pracuje Marek Prchal pro Ilikethis, ČVUT, Sherwood – jak to zvládá tu diversifikaci mezi dvěma konkurenčními agenturami, případně pokud a jak se poziciuje jako konzultant, když zastává v těchto agenturách full-time pozici? Nebo zastává / nezastává a jak to je.

Jinak zajímavý rozhovor.

Dan

11.02.2009

Perfekt. Jeden z nejlepších rozhovorů na 30minut!
Ty stránky I like this jsou opravdu nudné… pustil jsem je a po 2 vteřinách debilní hudby jsem je vypnul…

libor

11.02.2009

nový portál kliknetezde.cz

Yuhů

11.02.2009

Ty stránky se evidentně nechtěj líbit všem. Nám úžasným pokročilým profíkům, kteří nenávidíme hudbu na stránkách (a máme to zdůvodněné) se nelíbí. Ale zpátečnickým zakomplexovancům, kteří nejsou být cool, chtějí být cool (nemají to zvůdovněné) a rozhodují o marketingových rozpočtech, se líbit budou.

Karel Minařík

11.02.2009

<blockquote>
(…) Agentury mají většinou nudné stránky. Navíc ukazují i třeba reference lidí, kteří už dávno pracují někde jinde. (…)
</blockquote>

Marku, díky za povzbuzení v těžkém dni!, mega-mega-LOL :)

--karmi

David Biksadský

11.02.2009

Druhý díl článku výjde příští týden. Jsou v něm zahrnuty výše uvedené otázky. Vzhledem k tomu, že ne každý zná Marka Prchala osobně jsem ho chtěl nejprve představit tak jak ho vidím já.

A ten web mi fakt příjde nudný a mám právo se snad k tomu vyjádřit i v článku :)

Ale co člověk, to názor…

kraja

11.02.2009

presne jak jsem cekal, velmi odlisne reakce, ja se jednoznacne priklanim k te casti, ktera to vidi jako super clanek – osobne to pro me byl prvni clanek, ktery me tu opravdu zaujal – ne ve stylu vyslech, ale ve stylu diskuze. diky za nej

michal schuh

11.02.2009

Pro určitou cílovou skupinu zákazníků může být takovéto studio velmi přínosné. Jsem si jistý, že pro některé zakázky byste někoho jiného dost těžko hledali.

Stanley

12.02.2009

Já osobně jsem až dosud na 30minut obdivoval především hodnotná fakta a INSIGHT INFORMACE, tedy někdy až překvapivou otevřenost, která jakoby byla skoro podmínkou zařazení.

Komentáře k tomuto článku diskutují, zda je zajímavý/neza­jímavý. To není podstatné, podstatné je, že se blíží spíše k PR od nějaké komunikační agentury;) a kromě pár faktů o ČVUT nic.

WushMysterio

20.03.2009

Ke stránkám kreativních agentur…
Jejich cíl je vždy vyvolat emoce. Problém je v tom, že vyvolat kladné emoce u většiny lidí znamená přiblížit se k průměrnosti. Proto je lepší cestou vyvořit originalitu i když jí menší procento lidí (které je ovšem víc slyšet) odsoudí.

Ke kreativním agenturám jako takovým…
Kreativitu je nutné využívat s citem, jinak kampaň ztratí na efektivitě. Být kreativní za každou cenu má jisté výhody – lehce nadchnete klienta, všechno je to tak nové a voňavé, moc lidí to nedělá a tak si na tom můžete taky slušně vydělat…Symbio se časem naučilo (a že to stálo peněz klientů:-)) nají rozumnou míru mezi kreativitou (kterou dostanou klienta) a efektivitou (kterou fungování kampaně zargumentují).

Vladimír Doležal

25.04.2011

Marku, stále mi dlužíš 5 000,–Kč. S úroky to dělá více jak pětinásobek!
Zachováš se někdy v životě jako muž?
Vladimír Doležal

irma

28.07.2011

Před chvílí hovořil na 24ČT k situaci kolem Breivika. Nedalo mi to, a podívala jsem se, co dělá, neboť takové blbosti, které vypouštěl z úst neměly obdoby. Bláboly nevyzrálého kluka, který si dělá RP(Public Relations) pro svojí agenturu. Dost smutný vzorek mladé generace naší společnosti

Vložte svůj komentář