Martin “Cuketka” Kuciel: Na internetu mi nechutnají umělé PR zprávy

David Šmehlík, 21.01.2009, 01:30, 23,969 přečtení

Martin Kuciel

Projekty: Pan Cuketka
Profil: Facebook, Twitter, blog

Jeden z prvních českých foodwriterů.

Představíš nám Pana Cuketku a jeho blog?

Pan Cuketka je projekt, který by měl zpřístupnit svět gastronomie. Blog vzniknul, protože jsem neměl na internetu co číst (směje se) a nebyl spokojený s tím, jak vypadá psaní o jídle v klasických médiích. Jsem velký fanda gastronomie a jako takový jsem dříve byl závislý na zahraničních zdrojích, četl jsem spoustu amerických foodblogů a z toho vznikla touha přenést foodwriting i sem, do Čech, a trochu to tady „rozjet“. Snažil jsem se přejmout trend psaní o jídle dobře, vtipně a přístupně. Teď už Cuketku píšu nějaké tři roky.

Poslední dobou se k podobnému konceptu přiklánějí i „stará“ média. Na jídlo lákají nově v Týdnu, v Reflexu, v Lidovkách… Je to epidemie (směje se).

Čím je Pan Cuketka výjimečný?

Běžně psaní o jídle v ČR tvoří spousta PR článků a „kamarádských“ reportáží, málokdy se vyskytne přímý pohled nebo názor na věc. Já se PR naopak snažím vyhýbat a psát pro „běžného čtenáře“.

Proč pro psaní o jídle využíváš zrovna blog?

Blogy jsou k tomu ideálním médiem. V klasických médiích měli monopol služebně starší foodwriteři, chlapíci s klasickým vzděláním, kteří si do toho nenechali mluvit. Takže ti mladí, aby se vůbec mohli nějak vyjádřit, použili platformu blogu.

Kdo je tvou největší foodblogovou inspirací a proč?

Můj idol je The Amateur Gourmet. Web tvoří mladý kluk z New Yorku charakteristický svým obrovským nadhledem. Tím, jak píše jakoby amatérsky a z legrace, se mu daří popichovat pár velkých jmen z oboru. Loni proniknul do FoodNetwork, což je největší síť televizního vaření v USA, a teď tam má svůj vlastní pořad. To považuji za skvělé.

Představ si typického čtenáře svého blogu – kdo to je? Čím jsou pro něj foodblogy přínosné?

Rozdělil bych své čtenáře na dvě skupiny.

První je tradiční, tvoří ji lidé kolem 30–40 let, kteří doma vaří snad odmala a jsou už zkušení kuchaři. Jde většinou o „mamči“ a „echt gurmány“.

„Místní scéna je maličká, když o něčem začneš psát, automaticky se začneš potkávat s ostatními, kdo se zabývají tím samým.“

Druhou skupinu na svém blogu vítám obzvlášť – jsou to mladí lidé, kteří zatím ještě o gastronomii nic neví a poznávají ji metodou pokusu a omylu. Rád bych jim tento svět nějakým způsobem přiblížil a zpřístupnil. Chci ukázat, že dobré jídlo a pití není jen pro snoby.

Jaká je průměrná návštěvnost Pana Cuketky?

Teď trochu spadla, protože nepíšu pravidelně. Dosahuje hodnot přes 2000 UIP denně.

Jde o „štamgasty“, nebo o návštěvníky, kteří zrovna něco hledají?

Mám asi 1000 čtenářů, kteří adresu zadávají přímo, buď do prohlížeče, nebo z bookmarků. Kolik je přístupů přes RSS, to nevím, nesleduji to. Zbytek návštěvníků se k Panu Cuketkovi dostane z vyhledávačů.

Blog tě stál už spoustu času, peněz a energie. Co ti jeho psaní na oplátku přináší?

Teď už i obživu, ale to až zadruhé. Zaprvé mě totiž hrozně baví, to je na tom to nejdůležitější.

Třetím přínosem je, že jsem se prostřednictvím Pana Cuketky seznámil s obrovským množstvím lidí a také že mi umožnil vstup do oboru, stal jsem se díky němu foodwriterem. Místní scéna je maličká, když o něčem začneš psát, automaticky se začneš potkávat s ostatními, kdo se zabývají tím samým.

Takže recenze pro jiná média jsi začal psát až poté, co jsi založil Pana Cuketku…

Ano. Po asi půlroce psaní Cuketky mě oslovili z Týdne. Nejdříve jsem psal do online týden.cz a pak i do tisku.

Plánuješ do budoucna nějaké rozšíření, třeba specializovaný online magazín, kterému bys šéfoval?

Rozšiřování plánuji, ale nechci zabít původní drive blogu.

Chystáš se zapojit do projektu BuzzBoot, můžeš nám to přiblížit?

Jedná se o připravovaný projekt – sdružení malých nezávislých médií ve střední Evropě. Blog Pana Cuketky by měl být jedním z nich. Buzzboot bude propojovat autory, inzerenty a vydavatele.

Za projektem stojí Pavel Neumann z BuzzMagu.

Víc zatím nemůžu prozradit.

Řekneš nám něco k Projektu Vesničan?

Bude to můj projekt, půjde o „reality blogging“. V únoru změním své nakupovací a stravovací návyky a vůbec celý svůj přístup k jídlu. Čtenáři budou mít možnost naživo sledovat, jak se mi to daří, nebo naopak nedaří. Budou se moci i sami do tohoto projektu nějakým způsobem zapojit.

Koncept odhalím na začátku akce, tedy 1.února 2009. A myslím, že to bude legrace.

Pomáhá ti jako foodwriterovi internet nějakým způsobem v práci?

Píšu o jídle různými formami do různých médií. Blog je moje živá prezentace, přes něj získávám pracovní nabídky. Potenciální média ale sám neoslovuji. Ta, která můj styl a výběr témat zaujme, se ozvou sama. Takhle je to ideální.

Využíváš nakupování potravin online? Má tato služba v ČR budoucnost?

Ano, občas potraviny nakupuji na internetu, ale jen takové, které nejdou sehnat v běžných kamenných obchodech. Např. kávu z pražírny v Londýně nebo v Holandsku, protože vím, že tady ji prostě nekoupím a je to jediná cesta, jak se k ní dostat. Ale e-shopy s běžnými potravinami podle mne budoucnost nemají.

Existuje v dnešní době prošpikované sociálními sítěmi taky nějaká foodblogová?

Kolem blogu samotného se vytvořila jakási komunita, s mnoha čtenáři se známe, setkávám se s nimi i osobně.

Čtenáři mají obrovský prostor v komentářích a na fóru. Je to pro mě neustálý zdroj inspirace. Napíšu článek, nadhodím téma, oni to svými komentáři doplní a přenesou klidně i někam úplně jinam. Články si často žijí svým vlastním životem, i dlouhou dobu po vydání se objevují nové komentáře, čtenáři v nich mezi sebou komunikují a sami tak dotvářejí obsah blogu. Stejně je to i s fórem, často si z něj odnáším něco, co pak zpětně zpracuji do dalšího článku. Takovou interaktivitu klasická média nezažijí.

Co se týče klasických sociálních sítí – jen zlomek mých čtenářů používá Twitter či má profil na Facebooku. Je to jejich specifikum, je tohle prostě nezajímá. Nemyslím si, že např. vytvoření „jídelního facebooku“ by mělo praktický efekt a masový úspěch. Zatím.

Co ti na internetu nechutná?

Nechutnají mi weby, které vznikají jen proto, aby nahrnuly reklamu, a získávají čtenáře uměle, nechutnají mi PR články, texty psané jen a pouze jako SEO, aby naslepo nalákaly, a nechutná mi nepůvodní obsah, nepůvodní fotky v článcích, přebírané zprávy.

„E-shopy s běžnými potravinami podle mne budoucnost nemají.“

Naopak se mi líbí původní věci. U čehokoliv na webu, ať už je to článek, zpráva, nebo třeba e-shop, jsem rád, když to má vlastní obsah a jakýsi touch tvůrce či majitele. Je lepší, když se použije i neumělá malůvka, než něco přebraného.

A teď z jiného soudku: Dáš nám takhle z hlavy nějaké rady k návštěvám restaurací a kaváren na obchodních schůzkách?

Prvním pravidlem by mělo být – nebrat obchodního partnera do podniku, který neznám. To je, myslím si, základ úspěchu.

Druhá finta – nebát se jít na oběd do „nóbl podniku“, drtivá většina z nich, alespoň v Praze, má skvělá obědová menu za velmi přijatelné peníze. Je to dobrý způsob, jak se „blejsknout“ v rozumné cenové relaci.

Za třetí – nedávat si příliš mnoho jídla (směje se) a vyhnout se složitostem, exotickým pokrmům a věcem, o kterých nevím, kudy do nich.

A ta nejdůležitější – zbytečně se nepředvádět.

Otázka na závěr: Pamatuješ si na svých nejlépe prožitých 30 minut?

Určitě to nebude jen 30 minut, ale trochu delší čas. Dobrá večeře s milou slečnou u výborné lahve vína.
Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 11

mandark

21.01.2009

Zajímavý rozhovor, trochu však postrádám background – kolik mu je, jak se ke své zálibě dostal, čím se živí…

Jakub

21.01.2009

V článku je špatně odkaz na Buzzboot (.cz vs .com).

David Šmehlík

21.01.2009

Link opraven, diky za echo.

Michala

21.01.2009

Díky za rozhovor, díky němu jsem objevila tenhle portál, vypadá to dobře.
Background chybí, ale to bude asi tím, že Cuketka si soukromí hodně chrání, tipovala bych.
A jinak se hlásím k té skupině „mladých“, kterým tenhle blog otevřel úplně nový svět:)

AHA

21.01.2009

Cuketka rulez!!!

David Grudl

21.01.2009

Na Cuketkově webu jsou úžasné i fotky, člověk dostane chuť dřív, než začne číst. I video zvládá skvělě http://www.cuketka.cz/?… :-)

fandor

24.01.2009

Cuketka is legend. LEGEND!

Janamarie

26.01.2009

Zajímalo by mě co objednává za kafe z Londýna:-) Taky bych ho prubla…

Cukína

03.02.2009

Milan

06.03.2009

Tenhle web se mi líbí právě proto, že člověk objeví zajímavé weby, které by jinak třeba minul. A nevím jak vy, ale když si přečtu rozhovor s člověkem, který za webem stojí, tak pak k němu mám takový trochu jiný, domáčtější vztah. Doufám, že nejsem sám :D

Láďa

21.04.2009

to mandark: Pokud si zadas jmeno do vyhledavace, tak se neco o soukromi dozvis, vcetne vystudovane skoly a toho, cim se zivil/zivi. A jeste si dovolim naznacit jeho vek- pokud si ho nepletu (a podle fotky asi ne), tak maturoval v roce 1998.
PS: Martine, zdravim a drzim palce.

Vložte svůj komentář