Robert Vlach: Freelanceři se mají (vždy) dobře. A vy?

Zdeněk Cendra, 30.09.2009, 00:15, 41,877 přečtení

Robert Vlach

Projekt: NaVolnéNoze.cz
Pozice: zakladatel, majitel, 2005 – dnes
Blog: NaVolnéNoze Blog Profily: LinkedIN Facebook Twitter

Robert Vlach provozuje nejnavštěvovanější server pro freelancery v ČR. Osobně aktivně podporuje rozvoj samostatné seberealizace a vytváří podhoubí pro život nezávislého profesionála, kterému pomocí projektu NaVolnéNoze.cz zprostředková­vá práci.

Projekt NaVolnéNoze.cz používá několik stovek platících freelancerů z ČR a SK.

Jaký je rozdíl mezi freelancerem a živnostníkem? Ve způsobu práce?

Rozdíl mezi nimi je dosti velký. Nezávislý profesionál, nebo chcete-li freelancer, úplně jinak reflektuje své podnikání a má jiný hodnotový žebříček. Když někdo začne podnikat jako malý živnostník, narazí po čase na hranice vlastních možností. Z tohoto bodu začne buď expandovat a přibírat další lidi, čímž se přibližuje k firemnímu stylu podnikání, anebo může zůstat u osobního podnikání jako nezávislý profesionál. Freelancer se obvykle se svou prací více ztotožňuje. Postupně se začne více soustředit na kvalitu, osobní i profesní růst a úměrně tomu zvyšuje svou cenu. Práce dotváří jeho životní příběh.

Je lepší tvářit se jako firma nebo se spíše vyplatí postavit značku služeb na vlastním jménu?

Osobně si myslím, že je velká chyba, když se jednotlivec snaží vystupovat jako firma. Musí se pak střetávat s firemní konkurencí a poskytovat srovnatelné služby. Když bude podnikatel vystupovat pod svým vlastním jménem, zákazník od něj bude očekávat něco jiného než od firmy. Bude například ochoten tolerovat, že člověk není na telefonu 24 hodin denně jako firemní zákaznické centrum.

Při podnikání na vlastní jméno má dotyčný šanci své dobré jméno budovat. Nemám tím na mysli branding v marketingovém smyslu slova, ale prostý fakt, že profesionál přesvědčí dobrou prací část společnosti o svých kvalitách. Takové dobré jméno vzniká klidně i deset dvacet let, ale kdo si takový respekt u širší komunity vydobyl, ten ví, že to má svůj význam. Takové uznání hřeje také u srdce.

Oproti tomu uměle vytvořenou značku vnímá lidský mozek jinak než konkrétní osobu. Dost často se také může stát, že jednou propaguješ značku, pak zase jméno a bojuješ na dvou frontách, což není úplně jednoduché. Samozřejmě, pokud nabízíš určitý produkt, není zbytí a značku mít musíš, ale pokud jsi programátor nebo grafik na volné noze, je rozhodně výhodnější podnikat pod vlastním jménem.

Proč si firmy kupují služby od freelancera?

To se nedá takto zobecnit. Někdo dělá rychle, jiný zase více precizně. Zajímavá je právě ta jedinečnost každého profesionála. Má za sebou nějaké zkušenosti a projekty, a tím se postupně víc a víc odlišuje. Každý ostřílený profesionál je jedinečná osobnost.

Kdo je typickým zákazníkem freelancera?

Česko se zatím nachází v takovém mezidobí, kdy je poměrně slabá představa o možnostech a nabídkách freelancerů. Oproti tomu v zemích s dlouholetou podnikatelskou tradicí, jako je třeba USA nebo Nizozemí, tvoří nezávislí profesionálové specifický tržní segment a jejich služby jsou dosti žádané. Mají slušné společenské postavení a svou klientelu, která oceňuje osobní přístup a umí si spočítat, pro které typy projektů se jí spolupráce s freelancerem vyplatí. Typicky může jít o jednorázové projekty s vysokými požadavky na odbornost.

U grafika si dokážu práci pro velkou firmu představit, jak jsou na tom webdesignéři?

U webdesignerů jsou běžným limitem korporátní weby a větší portály, na které jednotlivec nestačí. Může se nicméně na velkých zakázkách podílet jako specialista (kodér, programátor a tak). Větší weby už dávno nedělá jeden člověk, těch odborností je mnoho.

Jak funguje typický freelancer? Třetinu času hledá zakázky, další třetinu na nich pracuje a zbytek času tvoří administrativa?

Hledání nových zakázek se týká především začátečníků. Opravdu dobrý nezávislý profesionál má už své reference a spíše si vybírá z poptávek, které mu chodí. Pochůzky, vystavování faktur a podobné činnosti zaberou v průměru 4 až 8 hodin týdně. Celková doba strávená prací se nečastěji pohybuje v rozmezí 40 až 60 hodin týdně.

Jak dlouho se dá takové pracovní tempo vydržet? Jaký je pro freelancery typický věk?

Když budeš například potřebovat špičkový překlad textu, tak nepůjdeš za agenturou, ale za nezávislým překladatelem, a já osobně vím o několika, kterým je přes osmdesát a stále překládají. Jejich pracovní tempo samozřejmě už není nejrychlejší, ale svou práci odvádějí dobře a mají své stálé klienty. Mne osobně hodně ovlivnila setkání právě s takovými lidmi, kteří svou práci dělají dlouhodobě, řekněme desítky let. V Mexiku mne jednou stříhal holič, který měl osmdesát let praxe v oboru, dělal to v podstatě od dětství – jeho stařičká provozovna a možnost s ním pohovořit, to byl skutečně zážitek.

Kde nezávislí profesionálové pracují? U zákazníka nebo doma?

V Česku pracují většinou doma, ale v USA i jinde ve světě začínají zhruba od roku 2006 vznikat tzv. coworking centra. Jedná se o společné kanceláře, kam freelanceři docházejí normálně jako do práce a každý má svůj stůl nebo aplikují hot-desking, tj. že si sedneš na jakékoli volné místo. Člověk se začlení do komunity a nemusí sedět stále sám doma. Občas se zde také může dostat k novým zakázkám a získat rady od zkušenějších.

U nás zatím žádné takové centrum neexistuje, ale byli jsme jedno navštívit v Polsku a nadchlo nás to. Momentálně mají místo jen pro tucet osob, ale všichni přítomní se shodli, že za domácí práci doma by už neměnili.

Dobré to je asi i z toho hlediska, že člověk má nějaký ustálený režim na práci…

Přesně tak. Člověk si zvykne na určitý režim a nestává se mu pak, že si do večera říká, jak má na všechno čas, a potom má najednou do rána co dělat. Zkušení profesionálové mají většinou tyto návyky perfektně pořešené. Vědí kdy a jak dlouho by měli pracovat a díky vyšší efektivitě práce si pak mohou dovolit pracovat třeba jen 4 dny v týdnu. To je i můj případ.

Co vede lidi k tomu, aby přestali chodit do práce a stali se freelancerem?

Životní příběhy jsou zde hodně různorodé, ale dost často je v tom nějaký vzor. Z historických důvodů má docela vysoké procento Čechů strach začít podnikat. Buď se obávají finanční nejistoty, nebo jim podnikání připadá složité. Mnohem snáze se jim začíná, když mají podobně schopného kamaráda, který na volné noze vydělává více než oni a je spokojený. Uvědomí si, že by to mohli zvládnout taky.

Kam si myslíš, že směřuje budoucnost freelancerů?

S rostoucí mobilitou se budou pracovní činnosti asi stále více atomizovat. Díky rozšíření internetu mohou firmy ušetřit na provozu kanceláří a častěji umožní zaměstnancům práci z domu. Tím pádem bude i korporátní sféra více využívat práci nezávislých profesionálů. O úspěchu bude nicméně vždy rozhodovat to, co platilo už ve starém Římě — kvalita, poctivost, spolehlivost a dobré jméno v oboru.

Sponzor článku

Budťe u startu nové firmy, která má ambice stát se jedničkou v Server Housingu, Dedikovaných a Managed serverech na Slovensku.

SuperNetwork s.r.o. přijme na plný úvazek obchodníka pro start pobočky v Bratislavě.

Získejte volnost a svobodu freelancera a staňte se jedním ze zakladatelů nové pobočky v Bratislavě.

Todo list na dnešní den: pošlete svůj životopis na obchod@datacamp.sk

Pokračování rozhovoru: Robert Vlach: Freelanceři jsou chytří lidé
Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 24

Erythros

30.09.2009

Docela by mě zajímalo, jak je to s pracovní morálkou v takových coworkingových centrech? Pokud to dobře chápu, jedná se o otevřené prostory s naskládanými stoly, kuchyňkou a WC. Mít pravidelný režim a chodit denně do práce má na efektivitu nesmírně pozitivní vliv, ale já – a myslím, že se nás takových najde více – si moc dobře nedokážu představit pracovat v jedné místnosti s dalšími lidmi. Pravděpodobně jsem jiná skupina, ale ve společnosti bych se do práce nedokázal tak „ponořit.“ Přišla na tuto tématiku s členy polského centra řeč?

Také, považují pracovníci „na volné noze“ tento stav více méně jako takovou prodlouženou „dovolenou“ a jsou připraveni v případě nutnosti nastoupit do pracovního poměru, mají kontakty na potencionální zaměstnavatele, či je to spíše opravdu životní, spíše neměnný styl? Jak je to s finančními rezervami, které si tito lidé udržují? Jak se liší od člověka v zaměstnaneckém poměru?

Robert Vlach

30.09.2009

ad Coworking)
Otevřené jsou tyto kanceláře pouze ve smyslu prostoru, jinak mají stálé platící členy a jasně daná pravidla, která by měli všichni přítomní dodržovat. Docela důležitá je také osoba provozovatele či koordinátora, který chod centra průběžně usměrňuje. Coworking nemusí být samozřejmě vhodný pro každého, na druhou stranu práce doma má také své nevýhody, zejména pokud člověk nemá dost sociálních kontaktů a pracuje doma řadu let. V tom polském centru měli před časem programátora, který neprohodil s nikým ani slovo a chodil tam opravdu jenom pracovat. Pro takového člověka nemá coworking v podstatě smysl, spíše jej budou ostatní rušit. Jinak je prý vyrušování ze strany ostatních únosné. Zde ovšem vždy záleží hodně na tom, o jaké centrum jde, aneb „jaké si to uděláš, takové to máš.“ :-)

> Také, považují pracovníci „na volné noze“ tento stav více méně jako takovou
> prodlouženou „dovolenou“ a jsou připraveni v případě nutnosti nastoupit
> do pracovního poměru, mají kontakty na potencionální zaměstnavatele,
> či je to spíše opravdu životní, spíše neměnný styl?

Komu se na volné noze daří, ten už většinou o návratu do zaměstnání neuvažuje. Spíše se to stává těm méně úspěšným, kterým se nepodařilo napoprvé podnikání dobře rozjet (a dělali chyby). Podnikání na volné noze je vůbec nejjednodušší formou podnikání, která umožňuje s minimem investic či administrativy dělat práci, která vás baví, a navíc za slušnou finanční odměnu. Není moc důvodů, proč se vracet do zaměstnání. Navíc díky projektovému řízení a rozmachu informatiky obecně je dnes i celkem běžné, že se nezávislí profesionálové podílejí na velkých firemních projektech, kde dočasně spolupracují bok po boku s firemními zaměstnanci. Úsměvné ovšem je, že se vás maminky či babičky budou tak jako stále ptát, kdy už si konečně najdete stálou a slušnou práci :-) V tom se situace v Česku opravdu značně liší od zemí, kde tvoří nezávislí profesionálové jeden z pilířů volného trhu a otevřené společnosti (např. v USA je to cca 7 % všech pracujících).

> Jak je to s finančními rezervami, které si tito lidé udržují?
> Jak se liší od člověka v zaměstnaneckém poměru?

Výkyvy v příjmu představují pro lidi na volné noze celkem významné riziko, kterému je samozřejmě lepší předcházet. Podle průzkumu z jara tohoto roku, jehož výsledky budeme publikovat shodou okolností zítra, si asi dvě třetiny nezávislých profesionálů odkládají část výdělku na horší časy. Každý podle svých možností.

Karel

30.09.2009

To coworking centrum je výborný nápad. Těch několik letech strávených o samotě v pronajaté kanceláři (doma se člověk prostě nedokáže soustředit, pokud teda nežije jenom ve dvou) mě paradoxně začíná vyčerpávat. Kdyby tady v Brně něco takového bylo, hned tam jdu! Nebo že bych ho založil? :)

Můžete upřesnit, kde v Polsku zmíněné centrum je? Pokud bych měl cestu, zašel bych se inspirovat.

Karel

30.09.2009

Už jsem to našel na blogu, díky za to.

Dominika Špačková

30.09.2009

Pro Erythros: a prodloužená dovolená.
Sama jsem na volné několik let a rozhodně bych neměnila. Práce na volné je opravdu věcí životního stylu. Můžu si naplánovat mnohem více dovolené a volných dní, než moji přátelé, kteří chodí do práce. Jako žena dokážu hravě uvařit, vyprat při tom, co vyřizuji e-maily. A když se mi půldne nechce pracovat, tak nepracuji odpočívám, čtu knihy…

Finanční rezervy je samozřejmě nutné mít, kdyby byl horší měsíc, bylo málo klientů. Ale máte-li jméno, klienti k vám chodí tak jako tak.

A k potenciálnímu zaměstnání – po roce až dvou na volné noze máte velké množství zkušeností, které můžete využít u mnoha zaměstnavatelů. Já jsem po několikaměsíční nemoci také na dobu omezenou šla do práce, abych stabilním příjmem zahojila to, co jsem spotřebovala při nemoci. Mám však velmi silný dojem, že se do prácovního poměru nevrátím. Jednak mi celý chod kanceláře přišel jako extrémně neefektivní, práce jsem zvládla jen třetinu toho, co jinak doma a jednak člověk neměl možnost naplno využít své kapacity -(intelekt, zkušenosti, tvořivost) . Tak proč chodit do práce, když si vydělám více než v zaměstnání a mám větší svobodu v tom, co můžu dělat?

Lolek

30.09.2009

Ahoj, mas celkem zajimavou halenku na fotce. Trosku Harikrisna styl. :-)

Robert Vlach

30.09.2009

@Lolek – pochází myslím z Mexika nebo Guatemaly :-)

Lolek

01.10.2009

;-)

Robert Vlach

01.10.2009

Zde jsou pro úplnost dnes zveřejněné výsledky letošního průzkumu podnikání na volné noze v Česku, o kterém se v rozhovoru zmiňuji:
http://navolnenoze.cz/…sky-pruzkum/

Roman Matěna

02.10.2009

Co nedokážu pochopit je ten instantní projekt. Jen málokdy se mi do ruky dostane věc, která je uzavřena po dokončení práce. Podle mé zkušenosti jakýkoli projekt (vyjma statické prezentace, bavíme se o IT, programování atd.), chce-li být úspěšný, nesmí umřít a je potřeba ho neustále opečovávat a rozšířovat. Často se jedná o služby, které jsou nárazové a jejich rozsah nemusí být malý. Tedy pokud si takový freelancer vytvoří řadu klientů (což je nutnost, nikdy neví, kdy a jestli ho současná klientela bude potřebovat), pak může dojít do období, kdy ho práce přeroste a není šance ať už profesně nebo časově dostát potřebám klienta. Často je bohužel freelancer nezastupitelný v daném projektu a proto způsobí nemalé potíže svému klientovi, který se nemůže dále rozšířovat.

Tím tvrdím, že freelancer se snad vždy musí hodně přibližovat té firemní kultuře a stěží může přežít delší dobu jen jako kolečko v soukolí.

Nebo chápete freelancera jen jako člověka, který se účastní pouze týmové práce, je pouze součástí nějaké zakázky, nikdy žádnou nezajišťuje, neručí za ní? Což rozhodně v praxi tak nefunguje, a už vůbec ne na zmíněném portálu.

Pokud však freelancer má plnit pouze úlohu součástky v projektu, pak mi přijde že náklady jsou příliš vysoké na začlenění takového člověka do projektu a jeho cena je mnohem vyšší než zaměstnanec a to i v dlouhodobém horizontu.

Myslím, že hranice vhodnosti one-man show je velice nízko. Nehledě na to, že pokud projekt přesáhne určitou hranici freelancera, tak jeho transformace ve firmu může být nepříjemným překvapením pro všechny zůčastněné, pokud se transformace vůbec povede. Nepříjemným překvapením může být především oproti původním nákladům přemrštěná cenová politika.

Robert Vlach

02.10.2009

Romane díky za komentář :-) Vaše závěry jsou na můj vkus poněkud unáhlené a veskrze induktivní, protože na základě několika dílčích zkušeností tvrdíte něco zásadního o stavu celku — jako např. že „freelancer se snad vždy musí hodně přibližovat té firemní kultuře a stěží může přežít delší dobu jen jako kolečko v soukolí,“ což je tvrzení, se kterým nemohu souhlasit, protože jednoduše odporuje mým zkušenostem.

Mohu říci, že i pro mne je dosti těžké dělat nějaké obecnější závěry, jakkoli se v této oblasti pohybuji řadu let a nezávislých profesionálů jsem poznal osobně stovky. To, co jsem prezentoval v rozhovoru, je pouze můj pohled, ke kterému jsem dospěl po delší době, ale mohu se i mýlit. Pro to, co říkám, je nicméně určující a) má profesní zkušenost, b) dobrá znalost související literatury, c) obeznámenost s výsledky průzkumů.

Uvědomte si, že profesní uplatnění freelancera není určeno Vaším ani mým tvrzením. Rozhodující je neuvěřitelně komplexní vliv volného trhu, kterému se nezávislí profesionálové, stejně tak jako firmy přizpůsobují, a to zcela nerovnoměrně podle svých preferencí a kontextu.

Freelancer jako jedinec tvoří asi nejvíce flexibilní podnikatelskou jednotku a jeho cesty jsou tedy prakticky nepředvídatelné. Je schopen reagovat na ty nejmenší podněty či příležitosti. O spokojenosti zákazníka pak nerozhoduje žádné obecné tvrzení, ale právě každá konkrétní, jednotlivá situace. Vy máte nějakou zkušenost, ale ta není univerzální ani snadno zobecnitelná. O tom, jaká bude role nezávislých profesionálů ve společnosti, rozhodují podmínky volného trhu. To je asi tak vše, co mohu k Vašim odvážným vývodům říci :-)

Roman Matěna

02.10.2009

No nemyslel jsem to jako invektiv, ale chápu asi bránite co musíte, ani jsem nechtěl zavést diskusi tímto směrem. Ani jsem nechtěl přetlačovat se ve zkušenostech nebo vývodech.

Uvedl jsem také do závorky IT, programátorské práce atd., samozřejmě překladatel apod. práce, není o čem se bavit, tam je zřejmé, že to končí s přeloženým textem.

A sám potvrzujete co říkám

„Freelancer jako jedinec tvoří asi nejvíce flexibilní podnikatelskou jednotku a jeho cesty jsou tedy prakticky nepředvídatelné.“

Právě to je ten problém! To je dle mého to co je u freelanceru limitující a opět to vztahuji na určitou skupinu.

Pepe

03.10.2009

Ideálnym riešením podla mňa je, ak sa dá dokopy zopár ľudí na voľnej nohe a prenajmú si spoločne kanceláriu. Človek tak bude mať sociálny kontakt, režim dňa oddelujúci prácu od všetkého ostatného a v neposlednom rade možno miesto na stretnutie so zákazníkmi. Nemá niekto z Brna o niečo podobné záujem?

Jan Sekerka

03.10.2009

@Pepe dle mého názoru, ne každý freelancer zná ve svém okolí tolik lidí, kteří by měli o pronájem kanceláře zájem. Proto vidím potenciál v zastření pronájmu kanceláře nějakým subjektem. Stejně to vidím např. u zájmových sdružení (klub, sokol, ddm, atp.)- je jednodušší přihlásit se do nějakého kroužku, než pokaždé obvolávat deset lidí, když si chcete jít zahrát fotbal.

Pravděpodobně bych měl možnost zřídit podobnou coworkingovou kancelář v Brně, jen nedokáži odhadnout poptávku, vzhledem k tomu, že nic podobného u nás neexistuje. Proto, pokud by měl někdo předběžně zájem, tak mne dejte prosím vědět, ať vím, jestli má vůbec smysl o něčem podobném uvažovat.

Roman Matěna

03.10.2009

pepe: Něco podobného jsem zkoušel, ale obávám se, že v každém podnikání je nutná určitá míra soukromí, každé podnikání také znamená spousty papírů, které nejsou pro oči jiného, jak je to řešeno ve společné kanceláři? Jak jsou řešené třeba konzultační místonosti? Schůzky atd.? Co když chci něco zákazníkovi ukázat, potřebuji tabuly, projektor, potřebuji se s klientem sejít. Existuje v takové kanceláři nějaká místnost na to vyčleněná? A jak se o ni dělí 5–10–20 lidí? Jak to dělají ve chvíli, kdy zavolá zákazník a má zájem něco rychle probrat? To ho zavedete do obrovské místnosti plné šumu oddělené umakartovými boxy? Nebo se s ostatními poperete o konzultačku?

jan sekerka: Přes všechny nevýhody co v tom vidím, si myslím, že pro freelancera je důležité si vytvořit nějaký režim, disciplínu, a k tomu taková kancelář může hodně dopomoci. A dokážu si představit, že to bude pro hodně lidí zajímavé, co takhle Praha :)

Pepe

03.10.2009

Jan Sekerka: Plne s tebou súhlasím. Osobne by som mal záujem o účasť na takomto projekte v Brne (možno i organizačne/fi­nančne).

Roman Matena: Myslím si, že nemožno čakať za málo peňazí veľa muziky. Podobné priestory využívajú prevažne ľudia, ktorí predtým pracovali z domu, zasadačku nikdy nevyužívali a s klientmi sa stretávali maximálne v kaviarni. Kto má potrebu sa často a urgentne stretávať so zákaznikmi, tak si zrejme prenájme privátnu kanceláriu so zasadačkou, ktorá ale bude cenovo niekde úplne inde. Čiže je to ako všetko o kompromisoch. Pre mnohých je problémom hlavne izolácia a nízka efektívnosť práce z domu, čo spomínané coworking places podla mňa riešia.
Čo sa týka súkromia, ideálne podla mňa je, pokiaľ sú členovia viac-menej stáli, kde má každý svoj vlastný stôl s uzamykateľným kontajnerom na dokumenty.

Dave Ruzius

08.10.2009

For the latest status on Coworking in Prague and the fresh collaboration between PragueHUB and Coffice checkout :

http://www.praguehub.com/…orking-space

There is truly alot of interest so opening the space is very close to reality!

Jan Sekerka

05.11.2009

Tak nakonec se vše podařilo a první co-workingová kancelář v Brně se otevírá 1. prosince 2009 a bude nést název „Brno Coworking Center“. Pokud byste měli zájem, tak dejte co nejdříve vědět, počet míst je omezený. Více info na http://www.bcwc.cz (informace se budou postupně aktualizovat)

Palm Pre

16.03.2011

Co je tohle za server? Nějaká forma PR článků?

Si

25.12.2011

Ad Roman Matěna k využití freelancerů firmami:

Jena věc je pocit, co jde / nejde, druhá jak to funguje v praxi.
Když odhlédneme od zakázek pro soukromé osoby a pro jiné OSVČ – na základě mé zkušenosti a ze zkučenosti přátel freelancerů – mohu říci, že nejčastější pracovní uplatnění freelancerů u firem, je shruba tento:

Ad Roman Matěna k využití freelancerů firmami:

Jena věc je pocit, co jde / nejde, druhá jak to funguje v praxi. Podle mého názoru mají freelanceři trošku jiný přístup k práci, zejemena, pokud samostatně podnikali, ale to je na samostatnou úvahu.

Když odhlédneme od zakázek pro soukromé osoby a pro jiné OSVČ – na základě mé zkušenosti a ze zkušenosti přátel freelancerů – mohu říci, že nejčastější pracovní uplatnění freelancerů u firem, je zhruba tento:

  • Práce pro malou firmu, kde freelancer zastává nějakou vysoce specializovanou oblast (typicky IT, grafika, copywriting), kterou firma nedokáže pokrýt vlastními zdroji, a najmout si na ni firmu je pro ni drahé. Pokud firma roste a freelancer se nechce zavázat na plno pro jednoho zákazníka, většinou zaškolí nového člověka pracujícího na plný úvazek a rozváže si ruce pro své zakázky.
  • Práce pro velkou firmu, kde freelancer pomáhá profesionalizovat určitou oblast, kterou si firma částečně pokrývá vlastními silami, ale neumí to zatím dělat na kvalitativně požadované úrovni a nechce to zadávat externí firmě.
  • Pomoc se se speciálními sólo-projekty, nebo proškolení týmů, kdy freelanceři – většinou v roli kvalifikovaných a náležitě přeplacených specialistů přicházejí, mohou být i členy týmu, udělají svoji práci, a opět odchází. Typicky role poradců, školitelů, koučů, externích konzultantů apod.

Možná přijdete nebo znáte další možnosti.
Pokud si to firma nastaví tak, že je najmutý člověk nezastupitelný, podle mého názoru to špatně řídí.

Fredy

09.03.2012

Ad Si:

Freelancerovi je většinou nabídnuta spolupráce právě z důvodu neschopnosti řešit danou problematiku vlastními silami – proto je, alespoň zpočátku nezastupitelným.

Dohoda může být v rámci projektu, nebo otevřená – může se jednat i o právně podloženou smlouvu o dlouhodobé spolupráci – se všemi důsledky v případě nedodržení jak jednou, tak druhou stranou.

Trochu bych otočil tu poslední větu ( Pokud si to firma nastaví tak, že je najmutý člověk nezastupitelný, podle mého názoru to špatně řídí. ) :

Pokud si to freelancer nedokáže nastavit tak, aby byl nezastupitelný, je to blbec.

Michaela

01.05.2012

dobrý den
docela by mě zajímala odpověď na první otázku … to, co je pod ní mi nijak neosvětlilo rozdíl (pro mě pochopitelně), když navíc byl uvedený příklad věku u holiče, nevidím už absolutně žádný …
ad – rozdíl ve ztotožnění se svou prací – nevím – znám živnostníky, co jsou naprosto v pohodě se svou prací a „žijí jí“ – že by byli freelanceři a nevěděli o tom
ad bod, který popisujete určitě musí dorazit jak freelancer, tak i živnostník (nebo freelanceři nemají hranice?) – jen je pak na každém, jak s nimi naloží – někteří živnostníci se překlopí na firmu – ale někteří ne – jedou si ve svém optimu (a tady zase nevidím žádný rozdíl)
prostě mi to nedává smysl
díky za vysvětelní
míša

Radim

22.04.2013

Žije to tu vůbec ještě?

Bouce

04.12.2013

ne tady to už chcíplo, protože se všichni nechali zaměstnat :-) je to pouze výraz pro živnostníka bez zakázek :-) málokterá firma si vezme jako dodavatele někoho bez zázemí. Třeba na informační systém. Potřebuje je spolehnout, že když jim jeden onemocní, tak že ho někdo zastoupí. Takže si tak může říkat grafik, který bude stejně podnikat na základě nějakého oprávnění. Akorát je v ČR trapné říkat, jsem živnostník… přece Freelancer zní mnohem lépe. Taky nechodím na golf na Černý most, ale na Black Bridge :-)

Vložte svůj komentář