Tomáš Beránek: Důležitá není návštěvnost, ale konverzní poměr

David Šmehlík, 16.09.2009, 00:24, 25,183 přečtení

Tomáš Beránek

2005 – 2007: IT konzultant, OnLine Solutions s.r.o.
2005 – 2007: koordinátor projektů, TOGETHER ASBL (evropská nezisková organizace)
2007 – 2009: project manager, Newton Media a.s.

Tomáš vlastní několik internetových projektů. O jejich vedení tvrdí: „Ideální firma je firma bez lidí. Svým projektům jsem pouze vdechl duši a kapitál – fungují samy nebo je řídí schopní lidé. V první řadě jsem zaměstnancem společnosti Newton Media. “

Profil: LinkedIn, Facebook

Před dvěma lety jsi spustil Sporit.cz. Proč ses vůbec rozhodl zabývat se touto tématikou a co ti to přineslo?

Tady se dostáváme k úplným počátkům mého působení na internetu a v informačních technologiích. Na střední škole mě hrozně bavila ekonomie a každý den po návratu ze školy jsem sedl k počítači a snažil se vytvořit web, který by byl k užitku lidem, kteří se zajímají o finance a ekonomii. Tak vznikl projekt Fingate.cz, brána do světa financí. Psal jsem o financích, stavebním spoření, Evropské unii, kariéře atd. V té době mi bylo asi 14 let.

Charakterizoval bys ho jako úspěšný, nebo to byla jenom malá webovka malého kluka?

Po Finance.cz to byl v té době druhý největší finanční web. Myslím, že tenkrát nikdo netušil, že to dělá malý kluk. Bylo to zajímavé a bavilo mě to. Časem jsem do toho zapojil další lidi, ale když jsem skončil střední školu a šel na VŠ (VŠE , ekonomie, pozn. red.), tak jsem si řekl: „Vysoká škola, to bude náročné,“ rozhodl jsme se, že bych to dohromady nestíhal, a projektu se zbavil. Dodnes to považuju za největší chybu.

Co se s Fingate stalo?

Prodal jsem ho první nabídce, která tenkrát přišla. Nějakému Němcovi za 50 000 Kč, což je v dnešní době celkem směšná částka. Projekt dál fungoval asi rok, pak na něm vznikla webová farma a nakonec se ho nový majitel zbavil, definitivně zanikl. To mě hodně mrzelo.

Zkusme se dopracovat tomu, jak to souvisí se současným projektem…

První rok, dva, na VŠ jsem pouze tupě studoval, bez jakéhokoliv nápadu, bez myšlenky, neměl jsem chuť, náladu, elán, měl jsem skvělou přítelkyni. Nešlo rozjet cokoliv nového. Pak jsem zjistil, že doména fingate.cz je volná, a z nějakého popudu jsem ji koupil zpátky.

Chtěl ses vrátit do „staré éry“ a vybudovat Fingate znovu?

Ne, na to mi scházelo původní nadšení. Finanční portály se dost rozvinuly, takže jsem se rozhodl udělat nějaký oborový web. Na Fingate svého času poměrně dobře vydělávala sekce o stavebním spoření, chtěl jsem se k tomu vrátit.

Poradenství v oblasti spoření je dost ošemetná věc…

Moje filozofie je taková, že každý se má o své finance starat sám. Nesnáším finanční poradce, kteří klepou na dveře a říkají: „Zařiď si tohle nebo tohle, my víme nejlépe, co je pro tebe dobré.“ Společnosti jako OVB, Partners nebo AWD nabízejí především ty produkty, ze kterých mají nejvyšší zisk. Já je chápu. Podle mě by si měl ale každý o svých financích rozhodovat sám, protože pouze on nejlépe ví, co je pro něj dobré, samozřejmě pokud má odpovídající informace. Také proto vznikl web sporit.cz.

Sporit.cz shromažďuje veškeré informace o stavebním spoření a zároveň umožňuje klientům uzavřít smlouvu on-line.

Jak jsi ho dával dohromady?

Vývoj trval zhruba dva roky a skvěle jsem se na tom naučil řídit lidi, ale taky jsem se v lidech hrozně zklamal. Nadšení programátoři brzy ztratili elán a nakonec to skončilo tak, že jsem ho dokončoval po večerech sám.

Opět v tom velkou roli sehrály peníze. Překvapivě jsem zjistil, že pokud lidé pracují v počátcích určitého projektu zadarmo, s nadšením, odvádí mnohem lepší práci. Chtěl jsem jim udělat radost, odměnit je, aniž bychom cokoliv vydělali, ale první finanční odměnou jsem je zkazil.

Jedna z těch úžasných myšlenek, úžasných věcí, na kterou jsem za tu dobu také přišel, je to, že člověk musí vědět, kdy má projekt skončit s vývojem a kdy je třeba začít prodávat. Vyvíjet lze deset, dvacet let a nikdo z toho nic nemá, stejně tak to můžeš stihnout za půl roku, rok a něco z toho mít. Vývoj je velmi nákladná záležitost. Já jsem došel k závěru, že tomu dáme půl roku, dotáhneme to do určité fáze, která bude prodejná, tzn. bude schopná prodávat, vydělat si na sebe. A pak jsme to postupně updatovali a inovovali.

Jakou má Sporit.cz návštěvnost?

K čemu návštěvnost? To mě nezajímá u žádného z mých projektů. Samozřejmě vím, jaká je návštěvnost, ale mnohem důležitější jsou jeho náklady a výnosy. Snažíme se na web přivést lidi, kterým budou stránky k užitku a tím pádem přinesou nějaký zisk, nehoníme se za co nejvyšší návštěvností. Čísla o návštěvnosti jsou důležitá ve chvíli kdy prodáváš reklamní plochu. My reklamu neprodáváme.

Dobře, jaký má tedy Sporit.cz výnos?

Pokud bych měl uvolnit nějaké číslo, tak výnos dosahuje 10 Kč na unikátního návštěvníka, což myslím, je skvělé číslo. Roční objem trhu na kterém působíme (trh provizí ze stavebního spoření) je cca 2 mld. Kč, takže je zde obrovský prostor dále růst. Např. objem prodané reklamy na internetu dosáhl ve stejném roce 2008 celých 3, 4 mld. Kč, ale konkurence v této oblasti je podstatně větší.

Jakým způsobem projekt propaguješ tak, aby přicházeli „přínosní“ návštěvníci?

Co vím, tak nejlépe nám dlouhodobě vychází PPC a nejhorší jsou bannery. S bannery byla docela legrace – velmi nedoporučuji. Výhodné jsou pro nás také PR články na konkrétních webech. Jdeme směry, kdy můžeme změřit návratnost, tzn. oslovujeme například maminky v porodnicích a dáváme jim speciální kód, který zapíší do formuláře, a tím víme, že tahle konkrétní maminka si uzavřela spoření a víme, že taková reklama se nám vyplatila.

Velmi brzy jsme totiž zjistili a toho se také snažíme u každého ze svých projektů držet, že český projekt musí pracovat s lokálním trhem a za české peníze. Nemáme takové prostředky, abychom je sypali do černých reklamních kanálů . Každá investovaná koruna do propagace se musí minimálně vrátit a musí to být změřitelné.

Bylo Sporit.cz za minulý rok v zisku, nebo ve ztrátě?

Snažím se zisk chápat jako užitek pro společnost. Pokud projekt tvoří zisk, znamená to, že je užitečný, pokud ne, tak pouze plýtvá vzácnými zdroji a měl by být ukončen. Podle čísel je tento web užitečný. Třetinu toho co vydělá, se vrací na jeho rozvoj, třetinu si berou lidé, kteří projekty řídí a třetinu si nechávám.

Co jsou další projekty, do kterých se pouštíš?

Mám zhruba třicet domén. Nechci mluvit o všech projektech, ale co můžu říct je, že teď mám v plánu spustit menší sérii webů točících se kolem médií. Nepůjde o žádné velké peníze, spíše se pokusíme vybudovat určitý brand. Návratnost investice vidím třeba za pět let.

Myslíš, že v dnešní době je ještě stále prostor pro to, aby se člověk pouštěl do dalších finančních portálů?

V České republice i ve světě je tenhle trh hodně nasycený, myslím si, že šanci uspět budete mít nejspíš jen projektem, který je směřovaný na konkrétní segment a vy jste v něm dobří nebo nejlepší, nebo pokud přijdete s nějakou opravdu unikátní myšlenkou. A to musíte být hodně osvícení (směje se).

Co si myslíš, že je potřeba k tomu, aby Češi začali tvořit projekty na světové úrovni?

Čas. Myslím si, že k tomu dojdou časem. Češi mají obrovský potenciál, vzniklo tady mnoho zajímavých projektů, které se ale nedotáhly do konce.

Čím je to podle tebe dáno?

Pokud mají sebelepší nápad, ale žijí celý život jen v Čechách nebo se maximálně podívají do okolních zemí, nedokážou se na věci podívat s globálním nadhledem. Ve chvíli, kdy Češi začnou víc cestovat, kdy budou pracovat v zahraničí a v zahraničních firmách, tak v tu chvíli dokážou také postavit projekty, které bude mít celosvětové ambice.

Na druhou stranu tvrdíš, že jsi patriot. Co může českého člověka podsunout k tomu, aby dokázal dělat celosvětový business?

Pokud vytvoří skvělý projekt, ať se nebojí dát ho do světa, ale ať říká: „Tohle je český projekt, já jsem Čech.“ Ve světě je spousta projektů, které vznikly v hlavách Čechů, ale spolkl je zahraniční kapitál a skryly se za něj. Češi se stále stydí za to, že je jejich projekt český.

Když jdete na východ, tak říkají: „To jste vy z toho západu, z Evropské unie,“ máme dveře dokořán, vnímají nás jako zemi se špičkovými technologiemi, úžasnou, plnou nápadů. Když přijdeme na západ, tak se na nás mračí a v duchu si říkají: „To je nějaká ta východní postkomunistická země,“ považují nás za zaostalou, levnou zemi, která má co dohánět, a která určitě nemůže přinést něco nového. Tohle se postupem času vyrovnává a otupuje, ale prozatím to stále platí.

Je to také o sebevědomí – nebudeme ho mít vysoké, pokud budeme v ČR prezentovat jako nové a úžasné technologie, které jsou na západě už tři roky. Krásně to jde vidět v mobilních aplikacích nebo v aplikacích na sociálních sítích – stále ještě přebíráme nápady ze západu.

Nemyslíš si tím pádem, že by byla docela zajímavá cesta pro české lidi jít dělat business na Východ?

Nejenom business, mají tam i pěkné holky (směje se).

Jaký máš business plán na následující léta?

Být užitečný ve své práci. Co se týče projektů, každý má svůj business plán a přál bych si, aby si každý z nich vydělal sám na sebe a něco málo pro mě. Pokud je něco ztrátové, znehodnocují se vzácné zdroje – práce a znalosti. Když je projekt v zisku, přináší užitek, peníze jsou druhotné, v podstatě to jsou jenom hezké potištěné papíry.

Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 13

Martin Kasa

16.09.2009

Pane Beranku,

nemohu s vami souhlasit, ze navstevnost je zbytecna, ze vas zajima pouze konverzni pomer. Slysim u podobneho projektu tento nesmysl poprve v zivote . Pokud celkovy prijem projektu je prijem na jednu navstevu x pocet navstev, pak by vas ten druhy soucinitel mel velmi zajimat. Jinak neni neco v poradku.

Pokud vypnu napriklad na eshopu vsechnu reklamu, neni asi problem mit konverzni pomet okolo peti a vice procent. Jenze vzdy za cenu, ze prichazim o nove klienty a mirim pouze do stavajicich, kteri jsou samozrejme „nejlevnejsi“.

Kazdy pracovnik marketingu musi vase slova vnimat minimalne jako hodne sverazna.

Hodne uspechu preje
Martin Kasa

David Špinar

16.09.2009

Pane Beránku, vaše věta: „Po Finance.cz to byl v té době druhý největší finanční web.“ mi přijde jako značně problematická. Pokud vycházím ze správných předpokladů a web fingate.cz byl spuštěný někdy v letech 2001 – 2002, tak tu v tu dobu rozhodně byl větší měšec.cz, fincentrum.cz a peníze.cz.

Tomáš Beránek

16.09.2009

Děkuji za rekaci,
nemyslím si, že by to byl tak svérázný pohled. Každý návštěvník znamená pro firmu náklad. Na internetu je to sice mnohem menší číslo než v kamenném obchodě, ale pořád je to náklad. Podle Vašeho vzorce snadno spočítáte, že pokud je příjem z jedné návštěvy nula a vynásobíte to např milionem návštěv, jste na nule resp. v mínusu :)

U nás výnos nepočítáme jako „příjem na jednu návštěvu x počet návštěv“, ale jako „počet kupujících x cena služby“. To znamená že nás opravdu nezajímá počet návštěv, ale počet kupujících. Myslím ale, že v tomto smyslu jsme na tom stejně.

I u vašeho vzorce dojdete ke stejnému výsledku, protože „příjem na jednu návštěvu“ je dán právě poměrem „[(Q učivatelů)/ (Q kupujících uživatelů x cena)]“ a tady jsme už téměř u konverzního poměru.

Netvrdím že návštěvnost je zbytečná, pouze, že důležitější je vnímat konverzní poměr.

Docela by mě zajímalo jak to funguje v tomto smyslu ve vašem obchodním domě. Určitě by to bylo poučné.

Hezký den a hodně úspěchů i Vám!
Tomas Beranek

Pavel Buben

16.09.2009

Tyjo dost nudnej rozhovor :-D

Tomáš Beránek

16.09.2009

To: David Špinar
FinGate startovalo tuším někdy v roce 1999 a v tu dobu existoval pouze finance.cz (1998)
Byly to hezké časy internetových pionýrů :)

fincentrum.cz ( ke konec roku 2000)
mesec.cz (cc 2001)
penize.cz (cc 2001)

http://www.sporit.cz/…gate-old.jpg

Vitezslav Valka

16.09.2009

Kuuul :-) Je to tak… hraje se na konverze. Kde jsou ty časy views a clicks… ;-)

Keff

16.09.2009

Ad konverze – taky myslím, obchodníka v kamenném krámě taky zajímá mnohem víc kolik lidí u něj za měsíc nakoupí, než kolik jich nakukuje do výlohy…

A další poučení pro mě (a z vlastních zkušeností na něm něco je) je tohle: „Překvapivě jsem zjistil, že pokud lidé pracují v počátcích určitého projektu zadarmo, s nadšením, odvádí mnohem lepší práci. Chtěl jsem jim udělat radost, odměnit je, aniž bychom cokoliv vydělali, ale první finanční odměnou jsem je zkazil.“

Tomáš Beránek

16.09.2009

Během studia na VŠE jsem zjistil, že to má hodně společného s toerií „ekonomie hry“ (dnes už je je o tom množství knih a článků v češtině). Zjednodušeně: kdo si hraje, nezlobí a nepotřebuje peníze – když dostanete první peníze, už to není hra, ale práce.

Ondrej Baar

17.09.2009

„Ekonomie hry“ je pro mne dosud neznámý pojem, děkuji za vysvětlení zajímavého jevu, který jsem rovněž zpozoroval, ale jeho vysvětlení mi díky neschopnosti jej vhodně pojmenovat, unikalo.

Lolek

19.09.2009

Dobry den, hrozne rad bych se ucil od pana Kasy. Bylo by mozne se s vami nejak elektronicky spojit a polozit Vam par otazek? Provozuji take eshop a clanky do Vas ci pana Rozhone hltam jednim dechem. Clovek by se mel ucit od zkusenych. Pekny den.

Martin Kasa

21.09.2009

To Lolek: Děkuji za komplimenty, ale též si myslím, že se mám co učit. Člověk se vlastně pořád učí. Pokud chcete, tak mi klidně napište na firemní mail. Rád vám odpovím, když bude vědět. Ale tím si nejsem jist. Hned zde vidíte tu diskusi o konverzním poměru. Možná je chyba právě u mě.

To Tomáš Beránek: Konverzní poměr je jistě dobrý, ale nikdy bych ho nepřeceňoval. Je nutné na věc koukat z více úhlů. Jistě mě zajímá mix návštěvnosti, konverzního poměru k daným zdrojům a PNO. PNO řadím úplně nejvýš. Ale rozhodně na něj nespoléhám jako na něco nedotknutelného.

Návštěvnost – jistě dobrá čím větší tím lepší, protože 1 návštěva mě skoro nic nestojí (mluvím o webu). Bez návštěvy nemůže být konverze ani PNO a je to první krok vůbec nějaký business udělat.

Konverze – Ta už je lepší, jenže je nutné ji vztahovat ke zdrojům, odkud zákazník (moderně klient ;)) přišel. Vypnu-li všechnu inzerci na webu (jako je třeba KASA.cz), budu mít konverzi možná 10%. Jenže jak dlouho?

PNO – Procento nákladů. To zní pro manažera nejlépe, jelikož zohledňuje cenu za kolik se daná konverze udělala, kolik přinesla a dává to pěkně do procent.

Závěrem: Sehnat co nejvíce návštěv za „přijatelnou cenu dle projektu“ a s co největším konverzním poměrem jim nabídnout své služby. Vlastně mít co nejnižší PNO.

Roman Matěna

26.09.2009

Návštěvnost je dle mého stále velice důležitý ukazatel. Podle mého je důležité do prodejny dostat co největší počet lidí (pokud neprodám je to už jiná věc a je potřeba hledat chybu jinde, např. u sebe, protože nemám produkt, který vyhovuje potřebám zákazníka, mám špatně vyskládané zboží v regálech, je chaoticky prezentované, nedokážu vzbudit dostatečnou důvěryhodnost apod.), samozřejmě je důležité jakým způsobem tam lidi dostanu, pokud hledají nářadí a já prodávám nářadí, pak jsou na správném místě a je otázka proč z 1000 lidí nekoupilo 1000 lidí.

Jestliže tvrdíte, že návštěvnost není důležitá a je důležitý hotový zákazník, je to dle mého obrácený postup, v tom případě znamená, že potřebujete pouze telefonního operátora a objednávkový systém, nač tedy tvořit eshop, upoutávky, akce atd., Vaše přirovnání znamená že prodává už reklama? Marketing? Nebo se orientujete na stálé zákazníky?

Nesouhlasím s tím, že návštěvnost není důležitá, ale třeba se také mýlím.

Zaky

18.09.2011

Zajímavá diskuze o návštěvnosti a konverzním poměru. Imho bych řekl že obojí je dost důležité.
I návštěvník který nenakoupí podle mého názoru důležitý je důležitý. Může se třeba v budoucnu vrátit nebo se o vašem webu někomu zmínit.

Vložte svůj komentář