Zdeněk Polách: Editoriály na Bonusweb.cz byly předzvěst blogu

Redakce 30minut.cz, 27.01.2009, 09:34, 7,648 přečtení

Zdeněk Polách

Projekt: BontonLand.cz – on-line prodej zábavy (2005-dnes)
Projekt: Stream.cz – internetová televize (2006–02/2008)
Projekt: eStores.cz – eshop s herním sortimentem (2004)
Projekt: BonusWeb.cz – herní magazín (1998–2004)
Pozice: Project manager – Bontonland a.s.
Profil: LinkedIn

Proč jsi prodal internetový herní eshop Funstore.cz/sk?

FunStore byl projekt mých společníků, který vložili do společné firmy. Já vložil GameStore dělaný tehdy pod BonusWebem a výsledkem byl Expres Stores. a Když přišla nabídka Bontonlandu, neviděl jsem pro Expres Stores budoucnost. Nabídka se původně líbila i společníkům a začala probíhat jednání směřující k prodeji společnosti. Společníci si to ale rozmysleli a řekli, že by raději pokračovali sami, že by z toho chtěli mít rodinnou firmu.

Pro mě byl Bontonland výzva a spolupráce s doktorem Petanou mě lákala. Obdivoval jsem jeho nadhled a hlavně fakt, že uměl přijít a říct: mám Bontonland, jsem jednička na trhu, ale neumím prodávat na internetu. To je obecně nejdůležitější krok k tomu vyřešit nějaký problém – umět si ho připustit. Viděl jsem v tom výzvu do budoucna, Bontonland je velká firma s velkým růstovým potenciálem. A samozřejmě, částka, kterou nám za naši tehdy devět měsíců existující společnost nabízel, mi přišla zajímavá.

Když společníci odmítli, prodal jsem jim svůj podíl a odešel jsem. Už jsem tam pro sebe neviděl budoucnost, nevěřil jsem tomu, že firma obstojí v silné konkurenci na neustále se vyvíjejícím trhu, navíc tak vrtkavém, jak jen prodej elektronické zábavy může být. A když někde děláte za minimální plat (protože jsme vše investovali zpátky do firmy pro její další rozvoj) a navíc tomu nevěříte, nemůže to fungovat.

Navíc se tehdy JRC snažilo prosadit na internetu a kdyby to tam vzal do rukou někdo, kdo tomu rozumí, nemusí teď s velkými náklady soupeřit s eshopy o pozici na internetovém trhu, ale s minimálními náklady je bezkonkurenční jedničkou a situace na trhu je úplně jiná než dnes.

V roce 1998 založil herní magazín BonusWeb.cz, který cílil proti tehdejším tištěným magazínům. Projekt v roce 2001 úspěšně prodal do rukou Mobil Media a následně MAFRA za nezveřejněnou cenu. Kariéru pokračoval v eStores.cz – online prodejci her v ČR a na Slovensku. Následně nastoupil na pozici project managera do Bontonland.cz. Od roku 2006 do února 2008 technicky postavil video projekt Stream.cz, u jehož zrodu stál.

Ale JRC dodnes neprodává hry přes Internet… Prodává, ale moc to neumí. Ovšem pokud mám správné informace, plánují v současné době výrazně posílit svou pozici na Internetu. Ono je to ostatně logické.

Proč v dnešní době pořád nefunguje možnost koupit si hru přes Internet a pořád se distribuce drží v krabicích?

Je to o tom, že všechny zainteresované distribuční firmy, nechtějí moc povolit distribuci přes Internet. Ve chvíli, kdy výrobci her přijdou na možnosti prodeje přes Internet, kde se vynechá vydavatel jako prostředník prodeje, tak tím vynecháváš článek celého byznysu, který si bere poměrně velkou část.

Příkladem může být hra za 1000 Kč, což je dejme tomu 30$. Z této částky má 7$ koncový prodejce, 10$ má distributor do České republiky, 10 –15$ má světový vydavatel a pouze 1 – 2$ má výrobce! Takže zahájením online prodeje, kde bude jen výrobce, který bude zároveň distributor, se vynechá spousta subjektů vydělávajících na distribuci.

Tak to je skvělé…

Skvělé to je pro uživatele, ale ne pro ty firmy, pro jejich zaměstnance, a proto se tomu brání. Začínají se ale objevovat vlaštovky v podobě elektronické distribuce, ať už je to Steam od Valve či jiné systémy. Samozřejmě je velmi detailně sleduji a ve chvíli, kdy nabídka her bude dostatečně atraktivní, si Bontonland v tomto směru určitě nenechá ujet vlak.

Vypadá to jako logický krok – například iTunes funguje dobře.

iTunes a iPod jsou úplně jiný segment trhu, protože stažená hudba je vázána na přehrávání v iPodu a vydavatelé tak nemají strach o černý trh. Ale vem si třeba iLegalne.cz. Nové CD tě tam stojí 300 Kč, ale v obchodě ho pořídíš za 240 Kč. iLegalne na prodeji nechce vydělávat obrovské peníze, ale licenční poplatky jsou strašně velké. Podle mě se to ani nevyplatilo programovat a prodělali spoustu peněz. To je důvod, proč Bontonland, ač největší prodejce hudby v republice, stále žádnou podobnou službu nenabízí. Nevidíme v tom přidanou hodnotu pro uživatele a díky tomu by to pro nás byly náklady, které se nikdy nevrátí.

Ale uživatelé jsou ochotni nakupovat legální věci za rozumnou cenu.

O tom nepochybuji. Ale to by první tu rozumnou cenu musely nastavit hudební labely. A nejenom hudební, všimni si, jak dopadly nejrůznější filmové online videopůjčovny. Pokud už nezkrachovaly, živoří s minimální nabídkou i minimálním obratem. Uvidíme, jak to dopadne v segmentu her. Jak už jsem řekl, letošní rok je tím, kdy se bude lámat chleba a uvidíme, nakolik se herní distributoři poučili například od filmového průmyslu.

Bontonland se také pustí do online distribuce?

Bontonland je prodejce. My budeme pochopitelně sledovat situaci na trhu, trendy ve světě a nabídku vydavatelů, a podle toho budeme přizpůsobovat naši nabídku. Vždycky ovšem platí, že chceme dělat věci, které mají pro uživatele přidanou hodnotu (třeba v podobě okamžitého doručení přes internet a nižší ceny), ne věci, které uděláme proto, abychom se jimi mohli chlubit a udělali si čárku do útvarového hodnocení.

Projevila se ekonomická krize na prodeje Bontonlandu?

Měli jsme o třetinu více objednávek, ale prodej výrazně nevzrostl a počet prodaných kusů také ne. Objednávalo sice více lidí, ale objednávali si menší množství. Dříve byly hodně v kurzu speciální edice a letos byl zájem spíše o levnější věci.

Jaký máte poměr prodejů online a v kamenných obchodů?

Prodej po Internetu má podíl asi 10%.

To mi přijde jako strašně malé číslo!

Možná u někoho, kdo má jeden kamenný krámek a navíc prodává přes internet. Musíš si uvědomit, že Bontonland je největší síť s hudbou, filmy a hrami v České republice a má zhruba pětadvacet kamenných poboček situovaných v těch největších obchodních centrech, kde je velká koncentrace lidí. A segment zábavy je přeci jenom hodně o impulsu, jdeš si koupit do nákupního centra potraviny, cestou mineš náš obchod, ve výloze Tě zaujme nové CD Madonny, takže neřešíš, že na internetu bude levnější, vejdeš a koupíš si ho.

Zeptal bych se teď na začátky BonusWebu. Měli jste tam rozjeté editoriály a já jsem tam chodil hlavně kvůli tomu…

Ze stejného důvodu BonusWeb navštěvovala spousta lidí a proto jsou dnes např. na Lupě tak populární glosy.

Lidi tedy na Internetu hledají články s osobními názory?

Řekl bych, že editorial v našem podání na BonusWebu byl takovým předchůdcem blogů, nebo možná jen tehdy jinak pojmenovaným blogem. Psaly se nové každý den a člověk v nich říkal úplně cokoliv. Jednou osobní příběh ze života, jindy zase komentář k nějaké zprávě. Byly to prostě osobní názory člověka – v podstatě jako blog. I když jsi psal naprostý offtopic, tak to nikomu nevadilo a všichni je četli.

Jaký byl největší úspěch Bonuswebu?

Někdy v roce 2003 jsme byli hodně vysoko – byla to naše zlatá éra. Udělali jsme rozhovor se Sidem Meierem, tvůrcem legendární Civilizace a řady jiných významných her. Tehdy jsme jako jediní z Čech byli přímo u něj ve studiu.

Dokázali jsme také získat spoustu exkluzivních screenshotů nových českých her. Díky tomu na nás linkovaly i zahraniční servery a BonusWeb se stal svého času respektovaným médiem i ve světě.

Velkým úspěchem a satisfakcí, když už nás Mafra koupila, byla největší návštěvnost z celé rodiny iDnes. Ke konci roku 2003 jsme na jeden nebo dva měsíce byli dokonce lepší než zpravy.idnes.cz. Dokázali jsme pokořit všechny jejich weby, které měly rozpočty v hodnotách miliónů.

Proč jsi prodal BonusWeb?

Já ho prodal, protože mi bylo 18, neuměl jsem programovat a přišlo Doupe.cz, které mělo profesionální redakční systém s profesionální redakcí. Naučil jsem se psát HTML, takže jsem stránky připravoval každý večer, každou noc po práci ve Wordpadu. Pár tisíc, co jsem tehdy vydělával, mi muselo zaplatit nájem, telefon (v tu chvíli byla většina peněz pryč, telefony byly tehdy drahé a internet za paušál byl jen vzdáleným snem) a spousty dalších věcí. Nebyla vůbec možnost přemýšlet o koupi redakčního systému.

Z toho důvodu jsem podepsal smlouvu o spolupráci s Mobil serverem, který poskytnul profesionální redakční systém a prodával na BonusWebu reklamu. Součástí smlouvy byla i klauzule, že v případě prodeje s.r.o. Mobil server do určité doby musím prodat i BonusWeb za cenu XY. V opačném případě mi hrozila pokuta plus minus ve výši prodejní ceny, což pro mě, mladého chudého kluka z města s platem 7 tisíc čistého, byla nepředstavitelná částka.

Pak za vámi přišli z Mafry nebo jste hledali investora? 

Mobil server hledal investora – našel ho v Mafře a já jsem musel jít pod Mafru také. Mě Mafra nevadila, naopak, když jsem si jako patnáctiletý začal přivydělávat jako elév jednoho regionálního týdeníku, bylo pro mě snem dělat pro MF DNES.

Jak dlouho jsi dělal pro Mafru? Proč jsi odešel?

Pracoval jsem tam asi dva roky, přičemž ke konci už jsem měl založen GameExpres.

A důvody odchodu… já jsem nikdy nebyl diplomat a vždycky jsem říkal, co si myslím. Když někdo dělal křivárny, tak jsem to napsal, ať už byl dotyčný kdokoliv. Distributorům se to vůbec nelíbilo a vznikl velký tlak na tehdejšího obchodního ředitele Mafry.

Musel jsem se tedy rozhodnout, jestli dělat dál pro Mafru nebo se věnovat GameExpresu. V Mafře už jsem neviděl žádný potenciál mého růstu ani růstu BonusWebu, nemohl jsem prosazovat své názory, tak jsem si vybral GameExpres.

Pak jsi také dělal na projektu Smobil.cz?

Po mém odchodu z Mafry v roce 2003 jsem se sešel s Ivem, který mi vnuknul myšlenku, abych koupil zpět BonusWeb a prodal ho Seznamu za poměrně hodně peněz. Nabízel mi tehdy dvacetinásobek toho, co jsem dostal od Mobil serveru (resp. Mafry). Nešlo tehdy jenom o peníze, ale i o to, že bych v BonusWebu zůstal a mohl bych ho směřovat tam, kde jsem ho chtěl vždycky mít a co se nikdy nepovedlo dokončit. V Mafře to už možné nebylo. Bohužel se to nakonec nepovedlo, tak jsme se dohodli na spolupráci na jiných projektech. Smobil.cz byl jedním z nich, významnější byl ale určitě Hrej.cz.

Měl Smobil.cz nějaký úspěch?

Nemyslím si. Já jsem do projektu vkročil poměrně pozdě a můžu říct, že jsem naštěstí odešel s čistým štítem a neprodělal na tom. Ale firmy, které do toho vstoupily, tak většinou „prodělaly i kalhoty“.

Když jsem do projektu vstupoval, představoval jsem si, jak celý web posuneme kupředu. Uděláme nějaké multiplayerové hry, kde první level dáme zdarma a další bude za peníze. Chtěl jsem vybudovat komunity, zapojit trošku zkušenosti z herní oblasti atd. Motivovat hráče, Ti tehdy byli ochotní za takové věci utrácet. Bohužel se takový projekt v Čechách nikdy nikomu nepodařilo rozjet.

Z velké části za to mohli operátoři, protože dávali strašně malé provize. Hra stála třeba 50 korun, my jsme dostali 20, ale uživatelé zaplatili celkem 150, jelikož museli ještě zaplatit data za stažení, která se počítala do WAPového trafficu a neplatily na to žádné paušály pro neomezené GPRS přenosy na internet. S tím se nedalo nic dělat. Proto taky trh poskytovatelů mobilního obsahu dopadl tak, jak dopadl.

Přidej článek do své sociální sítě:
  • Facebook
  • TwitThis

Zaujal vás rozhovor? Přidejte si RSS 30minut.cz do své čtečky.

Komentářů: 8

Roman Bílek

27.01.2009

S iTunes už to tak není (prodej bez DRM, filmy, aplikace potažmo hry na iphone…), ale jinak pěknej rozhovor.

Hannes

27.01.2009

skoda ze nepadla nejaka otazka ohledne rivality mezi bonuswebem a tiscali games, JDho a mnoho ctenaru by to urcite pobavilo :)

Vreco

27.01.2009

Hannesi, rivalita byla a já a myslím, že ani JD, se za ni nestydíme. Byli jsme sice mladí a impulsivní, což hodně ovlivnilo směr té rivality, na druhou stranu to byl podle mě jediný impuls, proč se tehdy herní weby takto vyvíjely – brali jsme to tehdy osobně. Nepřijde Ti, že od doby, co tady rivalita není a každej tak nějak funguje, ty weby vesměs stagnují, nic je nenutí vyvíjet se dopředu?

Co prodělal kalhoty

27.01.2009

S tím SMobilem úplně souhlasím. Seznam ale neměl v tu dobu dobře promyšlenou strategii tahu na bránu, takže se to ani nemohlo vyplatit. Nikomu.

Dred

28.01.2009

A co firma Allstar Game, co tam pan Polách dělá? O tom tu nepadlo ani slovo.

Vreco

28.01.2009

Nic tam nedělá, koupil si jen podíl jako investici. Jinak ta firma se zaměřuje na poskytování servisu pro počítačové herny…

Pavel Šťastný

03.02.2009

Tys byl dycky kecka Vreco :-)

Honza S.

28.04.2009

:-)

Vložte svůj komentář